Vzpomínky ulétly
jak chmýří pampelišek.
Poslední chomáček
zůstal ti ve vlasech.
Přece celá záříš.
Moře
Myslel jsem,
že mě zradí zrak,
když jsem spatřil tvou chůzi.
Myslel jsem
že mě zradí sluch,
když jsem slyšel tvůj smích.
Zradilo mě srdce,
které jsem myslel,
že nemám.
Hora proměnění
I.
Již hodiny
nedokážou moje oči
zachytit
jediný pevný bod.
Mozek,
neuvyklý podnětům
z Nekonečného prostoru
tápe.
Je snad právě toto
ona hora Moria,
kde mám být
obětován?
II.
Znamení šófaru
je stále silnější.
Se zábleskem slunce
se nad Horou i ve mně rozlehne Šema Izrael.
Duše se rozpadá a
nekonečný prostor mě bez zachvění pohlcuje.
III.
Je znovu ticho.
.°oOo°.
jsem krajem
moře
°
°
bosou nohou
píšu
°
po paměti
°
°°
šumí
ššššš
ššš
jsem ještě
?
zcela rozpuštěný
°
°
milovaný
Jáchym a Anna
Svatá Anno Samodruhá
pros za mě a mýho druha
Svatá Anno Samotřetí
ochraňuj nás a naše děti
Svatý Jáchyme za nás pros
Bohu Otci dárky nos
~~~~~~
Ty Maruško hajej taky
z čílka svýho setřep mraky.
~~~~~~
Saulův syn
- mít prostý stroj
lidství využít
- z masy diamant
silou vytěžit
Nástupiště
cedule bez příchuti
Terezín
stále se loupou kusy vin
Tulák
Odchází
a tluče do plotů.
Snad ve větru
notu nechá; pro útěchu.
Willimu
Léto v plném proudu a shakespearovské slavnosti kolem.
Na motiv Romea a Julie
Kde jsi?
Od svítání tě hledám.
Toužím,
každý krok Tvůj s tebou jít.
Oheň jsi můj
a já jsem růže tvá.
Co bez žáru plamenů
na křížích smutku umírá.
Jak nešťastná jsem,
když sama ulehám.
A závidím Noci,
že celou noc se s tebou objímá.
Lásko moje
chci holubičkou být.
Jenž křídly svými
Tvá křídla podpírá.
—
Dýku
ve svém srdci mám.
Bok po boku
zde s tebou usínám.
Jen naposled
dotknu se tvého čela.
A dvě chladná
bez citů těla.
Smrtí svou
svou lásku oslaví.
Panenka
Panenka Maria
pase beránky.
Královny koruna
z krve červánky.
Panenka Maria,
ach můj Bože.
Navždycky nosila
od světa hoře.
Panenka Maria,
můj zlatý holoubku.
Chytne ňa za ruku
až skočím na hloubku.