Jak srdce bolí, když jaro končí.
Větvička jasmínu,
dvě dlaně rozvírá.
Kdo smutnou Mei potěší,
když květ za květem umírá?
Jak srdce bolí, když jaro končí.
Větvička jasmínu,
dvě dlaně rozvírá.
Kdo smutnou Mei potěší,
když květ za květem umírá?
Po mnoha letech jsme se potkali.
Větve třešní
narážely do oken,
když vrátil jsem se zpět.
Miska rýže
z rukou vypadla ti.
A rozvila se. V lotosový květ.
Myslel jsem,
že spustil se
lijavec.
A tys jen
dýňová jadérka
na stříbrnou misku sypala.
Tolikrát jsem vám hezký den přál.
Tolikrát jsem vám připravil čaj.
Až ochraptěl jsem.
Přestal mít žízeň.
Jsem mimo provoz
Automat
Mám tak trochu strach.
Až zahrčí v hodinách.
A začnu obracet se v prach.
Jestli v tom shonu nezapomenu.
Zalít kytky a zamčít byt.
Se všemi známými se rozloučit.
A hlavně, pro pošťáka –
cedulku na dveře dát.
S novou adresou.
Nejsem si jistý však,
jestli na ni napsat mám
Peklo nebo Ráj.
Galantní poezie
proč holoubátka pod plachetkou máte?
Proč dusíte je tak?
Svobodu ptáci potřebují
a holub je přec pták.
Odkryjte je trošku, ať nadechnou se
a uletí-li pak,
tvorové nevděční to byli
tak ať trefí je šlak.