#0525

Hlava pomalu klesá
Měsíc pomalu stoupá.
Nádech a výdech.
Mořská vlna
o mořský břeh si stejská.

#0524

Otevřel dlaň
a v ní nic není.
Jenom vítr,
který pod jabloní
hrál si nahoru a dolů,
hrál si, zpíval do úmoru.

#0523

Ostružiny krvácí
ve dlouhých stráních.
I tvá pusa je od nich.
Celá od krve.

#0522

Snad pochovali Listopad
a všichni pro něj pláčou tu.
Ze plotu slza odkapává
do kontryhelu kornoutu.

#0520

Řekni mi drahý
proč se mi stýská.

Když naše setkání
jsou tolik blízká.

Řekni mi drahý
kam husy letí.

Proč slova zůstanou
jen bez ceny smetí.

#0519

Prolétla srpkem Měsíce,
prolétla oknem, věříce …

Roztříštila se o podlahu
jediná mající odvahu.

Na odiv stavíce
střepů dva tisíce

prostému Tichu.

#0518

Rozprostřeš své vlasy
přes Mléčnou dráhu.
A křikneš "Ty vrahu!
Mého Srdce.
Vem si mě."

A já si tě vezmu.
A bude to nádherné.
Tvé vlasy vůkol
a kolem.
A vedle mě.

#0517

Bojím se zvednout oči,
pohlédnout do dálky.

Kam bych mohl dojít
a složit opánky.

#0516

Je to zvláštní.

Ale mnohem zvláštnější by bylo,

kdyby to nebylo.