21.12.2018 23:23
Z deníku kapitána hvězdné flotily
Je to přesně
pět pozemských minut
co obratník byl minut
Kozoroha.
Aloha.
#0681
Čtvrtá neděle adventní
Našel jsem Ticho
v malém oříšku.
Sotva vylíhlé.
V bílém kožíšku.
Vzal jsem ho na ruku
celé se třáslo.
Pak jednou pípnulo
a tiše zhaslo.
#0680
Kolik toho bylo řečeno
v rytmu šicích strojů.
A potom čekáš až někdo
s prostou jehlou přijde,
spojí pár posledních stehů,
abys dopověděl Amen.
#0679
Vločky tančí
na hřbetech střech.
Noc je v půli.
Výdech, vdech.
Černá, bílá.
A Zem se chvěje,
tiše. V samých základech.
#0678
30/5/45
Maloval jsem štětcem trochu šedivým
a namaloval pole za Brnem.
Maloval jsem štětcem trochu bělavým
a maloval jsem mraky nad Brnem.
Troška černé mi zbyla. Černá je barva noci.
Vykreslím jí smutek. V srdci města bolavém.
#0677
Hle, maličká.
Vlásky má jak len.
Kde že máš maminku?
Ach, jak svět je zařízen.
Že není?
Vím kde je. Půjdeme spolu za ní.
Tak maličká.
Vlásky máš jak len.
Už vidím maminku.
Tamhle je. Za tím keříčkem.
#0676
Vinohrad
Náhle té bělosti
neměl jsem dost.
Tak sukýnku jsem táh
nad její vinohrad.
Spás jsem ho
až na samé dno.
#0675
Víš,
milá moje,
trochu se bojím.
Až jednou až budu vážen,
že zeptají se –
Miloval jsi
tak, jak miluješ vodu z bílých kašen?
Miloval jsi,
do roztrhání těla?
Miloval jsi,
že sama Láska by se zastyděla?
Trochu se bojím,
milá moje,
že tehdy nedojdu ve smrti pokoje.
#0674
Tyran
Když zemřel otec,
ptali se nás –
Co budete dělat?
Říkal jsem jim,
vezmeme ho domů
a posadíme ke stolu.
Bude nám vládnout až do smrti.
Myslím, že mi nerozuměli.
#0673
Tak mohli bychom se domluvit –
Ty budeš ručička minutová.
A já, zase hodinová.
Vždycky jsi rychlejší.
Jen, …
budeme spolu jen dvanáctkrát za den.