Popeleční středa
Vyzvání zvony,
až mi popel z čela opadává.
No, stejně by tam nedržel
ani do večera.
Jdi a více nehřeš
Kyrie Eleison
#0794
Ty vole,
takovejch pěknejch holek všude.
A mezi tím, sem tam,
krokusek.
#0793
Dnes jsem se rozhodl
milovat trní.
Není to snad místo,
kde kočka, skryta, vrní?
A Slunce nelíbá jej tak
jako by snad jiného trní ani nebylo?
Milovat trní,
jako by trním nebylo.
#0792
země je vlhká
milá jak tvůj klín
stejně bohatá
aspoň prozatím
#0791
Přilehni ke mně.
Prosím …
Víš, potřebuju slyšet něčí dech.
#0790
Na podzim
jabka v trávě
k Zemi poklekané.
Každý večer
klekávám
k tvé zemi i já Pane.
Amen
#0789
Povzdech pijáka rýžového vína
Měsíc ubyl
z nebe z půli smytý.
I přede mnou stojí
pohár z půli,
vína, nedopitý.
#0788
Zůstane po mně hrst popela
a jedna, dvě vzpomínky.
Kéž by to tak bylo.
#0787
Kosi a pěnkavy a sýkory
marně snaží se
přehlušit píseň
velkoměsta.
Hle, tu pod stromem
z nich jeden leží.
Větvička po boku.
Don Quijote, dozajista.
#0786
Veliké kácení
Dnes je Roklinka prázdná.
Do ranního vstávání jen Měsíc svítí.
A pod ním, jako odraz na hladině,
bílá kola pařezů.
Půjdu večer kolem nich.
A na každý nakreslím kříž.
Popelem a hlínou.