Dospělo jsi Jaro.
Za malou chvíli
a nebude to trvat dlouho
začnu Vám vykat.
Oblečená do zelených plesových šatů
na podpatcích trávy.
Jste půvabná jak Jaro samo.
Pokud dovolíte, zde je plášt. Z bílých bezů.
#0894
Odkud se vzal
ten milion hvězd,
když spolu jen tak ležíme.
Krátký nádech.
Dlouhý vzdech.
A všechny hvězdy hoří,
padají a obracejí se v prach.
#0893
Dnes se mu ztratila.
Jak voda v kamení.
V dálce slyšet zvony
a nad místem kam se chodili milovat,
letí pár holubů.
#0892
Pokud trošku zředíme černou
pokud maličko zahustíme bílou,
kdo pozná
co
je
pravda
?
#0891
Tolik jsem se chtěl smířit.
Podával jsem ruku.
Kupoval kytice a lahve vína.
Usmíval se.
Vzpomínal na to co bylo hezké.
Tolik to bolí.
Nikdy jsem podanou ruku nepřijal.
#0890
Na koncertě
Do sálu vchází Kritik.
Lze jej poznat podle kostěných brýlí.
Zde usedají posluchači vybraného vkusu.
Další skupina Kritiků přichází.
Bubeníci zaujímají místa.
Andělé zaplňují lóže.
Mám světlé ponožky.
Tím se liším od Kritiků
a andělů.
Začíná všeobecné troubení v Á.
Hoboj se nesměle přidává.
Jazýček černý z ebenu.
Dirigent máchne taktovkou.
Bravóó. Posluchači šílí.
Andělé rozpačitě zašustí křídly.
Kritici – bylo to šílené, propadák.
Hoboj si mne ruce.
Nezaujatý divák dopil šampaňské. Těší se domů na sex.
#0889
Letos tak brzy
opadly kvítky bezů.
Tak příliš brzy.
#0888
Měsíční světlo
na hladinu kreslí
znaky pro ticho.
沈黙
#0887
Všechna zrcadla
jsem nakonec reklamoval.
Začala zobrazovat černou jako šedou.
Vlastně by mi to ani nevadilo.
Ale dělala to
i když jsem se česal.
#0886
Výroba Óóóó
K výrobě Óóóó je třeba následující
Šest oblázků nejlepší kvality. Vybrané z koryt řek, které milujete.
Sklenice hladká, bez brusu. Tu, kterou milujete.
Voda průzračná a chladná. Tu, kterou tolik milujete.
Kávová lžička soli. Můžete, ale i nemusíte ji milovat.
Oblázky vložte do sklenice. Nezáleží přitom na pořadí.
Vnímejte tvar, barvu, strukturu, vůni, chuť, zvuk a další detaily oblázků.
Oblázky zalijte vodou průzračnou a chladnou. Ne však až po okraj sklenice.
Vsypte lžičku soli. Sůl konzervuje a způsobí, že se voda po čase nezakalí.
Začněte naklánět sklenici. Pomalu. Od kraje ke kraji a zase zpět.
Sklenici držte proti světlu.
Pozorujte oblázky a svá ústa zároveň vytvarujte do malého kroužku.
Začněte vydechovat vzduch z plic. Uslyšíte šumění vzpomínek.
Nakonec připojte i hlasivky.
Přesně v tento okamžik se odkudsi ozve – Óóóó.