V kolíbce
Hele, už kouká.
Už leží na bříšku.
Už stojí.
A jak drží míč!
Kam běžíš?
Počkej!
Chviličku.
Už je pryč.
#0685
Jenom led praská
a pět z perleti hvězd na kopcích.
Tón, stále ještě mrtvý,
leží ovcím na zvoncích.
Pak uprostřed noci, do tmy,
začne svět zpívat sláva.
Dítě otevře oči,
když vzbudí jej mokrá sláma.
Pět z železa hvězd na kopcích
a dnes svět pro ně zpívá sláva.
#0684
Až se začneš smát
to rozkvetou vlčí máky
a pole sluncem osázené,
staré ořešáky.
Až se začneš smát
to poplují po nebi mraky.
Ty budeš smát se mně
a já zas tobě taky.
Až se začneš smát
to budeš dávno mojí.
Pak oba už vědět budem,
kolik jeden, že úsměv to stojí.
#0683
Opouštím nemnohé naděje.
Poslední maják ztratil se v dáli.
Přede mnou bez konce moře je.
Nade mnou bez konce slunce pálí.
#0682
21.12.2018 23:23
Z deníku kapitána hvězdné flotily
Je to přesně
pět pozemských minut
co obratník byl minut
Kozoroha.
Aloha.
#0681
Čtvrtá neděle adventní
Našel jsem Ticho
v malém oříšku.
Sotva vylíhlé.
V bílém kožíšku.
Vzal jsem ho na ruku
celé se třáslo.
Pak jednou pípnulo
a tiše zhaslo.
#0680
Kolik toho bylo řečeno
v rytmu šicích strojů.
A potom čekáš až někdo
s prostou jehlou přijde,
spojí pár posledních stehů,
abys dopověděl Amen.
#0679
Vločky tančí
na hřbetech střech.
Noc je v půli.
Výdech, vdech.
Černá, bílá.
A Zem se chvěje,
tiše. V samých základech.
#0678
30/5/45
Maloval jsem štětcem trochu šedivým
a namaloval pole za Brnem.
Maloval jsem štětcem trochu bělavým
a maloval jsem mraky nad Brnem.
Troška černé mi zbyla. Černá je barva noci.
Vykreslím jí smutek. V srdci města bolavém.
#0677
Hle, maličká.
Vlásky má jak len.
Kde že máš maminku?
Ach, jak svět je zařízen.
Že není?
Vím kde je. Půjdeme spolu za ní.
Tak maličká.
Vlásky máš jak len.
Už vidím maminku.
Tamhle je. Za tím keříčkem.