I kdybych sečetl všechny černé noci světa
Stejně kdesi
Blikne hvězda
Stejně kdesi
Pískne skřivan
Stejně kdesi
Naděje vyraší
#0816
Hry
Dívky v kapucích
(zvláště těch obšitých kožešinou)
vypadají tak bezbranně.
Jako by se právě ztratily.
Nebo potřebovaly vědět
kolik je hodin.
Možná, že mají hlad
a kousek sendviče,
přišel by jim vhod.
Samozřejmě, ony, toto všechno
ví.
Slečno, čaj s rumem?
#0815
Racek v oblaku
rozpaží, upaží
rozpaží a zase chvíli nehne se.
Lehce svou váhu přenese.
K zobáku. Proti vlně. Proti skále.
Po sté, po sté.
Zdá se to být, tak…
… prosté.
#0814
Nechci ti dopis psát.
Jenom snad,
jako když list na zem upadne,
vzpomněl jsem si
na tebe.
#0813
Začerněte mu tvář
ať neční tak
ono svědomí
z bílých lícních kostí.
Kdo však mu
moje oči vybodá.
A důlky zasype.
Tou odpuštění prstí.
#0812
Probudil jsem se
Vstávalo Slunce
V tu chvíli byl jsem sám
Hledal jsem ke komu
Se přitisknout se
Dagmaro
Dagmar
Ty jsi můj zmar
#0811
Rehabilitační
Kroužila jemně pánví,
že kroužit mám po ní.
Pán ví,
že kroužil bych,
neznaje šestý hřích.
#0810
Stříbrná stružka dne
do noci tne.
Všechno je stříbrné.
#0809
Mým velkým přáním,
bylo by projít kolem Vás.
Tak, abyste neslyšela
mého kroku hlas.
A potom v zácloně
zůstal bych,
jak závan vůně coby Fén
rozehnal do ztracena.
A Vy, lehce omámena
řekla byste – Byl to sen.
#0808
Máš malé znaménko
na vnitří straně stehen.
Volalas maminku
když tiše
jsem na ta stehna hleděl.