Když ptáčci padají do brázd
a noc už, už natahuje ruce
je taková zima,
že leká se srdce
toho mrazu.
Potom rozhodne se
rozběhnout
z těch nejprudších kopců
za ptáčky,
kteří kdesi černě spí.
Když ptáčci padají do brázd
a noc už, už natahuje ruce
je taková zima,
že leká se srdce
toho mrazu.
Potom rozhodne se
rozběhnout
z těch nejprudších kopců
za ptáčky,
kteří kdesi černě spí.
Vítr
Z jeho úst
místo zpěvu
do hlíny padají,
semínka béru,
ježatky a srhy.
Zní tóny šalmají.
B-h
Myslíš na večerní modlitbu,
já na ranní milování.
Naše myšlenky
setkat se nemohly
těsněji.
Jak se věší obraz
Na úsvitu dne
Když loupají se
Poslední hobliny noci
Přisuneš stoličku
Na připravené místo
Pod trám
Nebo pod dřevěné schody do podkroví
Stoupneš si na ni
Zatlučeš skobu
Tam, kam až dosáhneš
Pak vezmeš metr, možná dva, hladkého provazu
A smyčku, tak jen aby ses protáh
Pohlédneš z okna
Na budící se město
Na modré ptáky v poli
Na starou hrušeň
Na železnici s kouřícími vlaky
Na mlékárnu na protější straně ulice
Na drožkáře s drožkou
Na les vyřezaný v obzoru
Na mraky zbarvené prvním sluncem
Potom se zavěsíš do smyčky
A visíš
Obraz visí
Navždycky
Šavlový tanec
Kouzlím se svým ostrým předmětem
a pak, jsa připraven
protnout ústa tvá
kůží spojená,
Ty připravena jsi víc
oči na Měsíc
upřená.
Stokrát znavená.
Hlava zvrácená,
můj tanec přijímá.
Kavka
Občas se kdesi probudí kavka
(je jich letos nějak víc).
Ze sna zakřičí,
jako když se Smrt probudí,
vylekaná přemírou Života.
Když znova usíná,
zašustí peří,
to jak si Azrael poposedl.
Otočím se nervózně na lůžku.
Dnes tedy ještě ne.
Bouření
Mraky rozsvěcí se.
Jiskry v nich přeskakuji jako v leydenských lahvích.
A poté,
anděl spustí se.
Na stříbrné šňůře,
bubny a činely v hrsti.
Toto je tajemství bouřkových mraků.
Anděl na provázku jako dětské jojo
v rukách božích.
Eva
Je to takový starodávný zvyk.
Naposled,
víko rakve odklopit.
A zahledět se
mrtvému do tváře.
Jestli nezačalo zase srdce bít
nebo se jen pokusit
vyčíst z vrásek cesty,
které do Věčnosti vedou,
abych se tam,
jednou setkal s tebou. Na Věčnosti.
==============================
Na všem zde
zůstal tvůj prach
a nenajde se nikdo,
kdo by jej setřel.
Dnes proto budu
obřadně rozbíjet polovinu hrnečků,
ze kterých pili jsme kávu.
Jednu vinnou sklenici
daruji mnichům.
A půl společného lůžka
věnuji potřebným.
Amen.
Pomalu vyvětrává
vůně whisky,
která vznášela se,
večer,
u staré lísky.
Jak zlatý anděl proletěl.