Předchozí | Následující
#1052

Eva

Je to takový starodávný zvyk.
Naposled,
víko rakve odklopit.
A zahledět se
mrtvému do tváře.

Jestli nezačalo zase srdce bít
nebo se jen pokusit
vyčíst z vrásek cesty,
které do Věčnosti vedou,
abych se tam,
jednou setkal s tebou. Na Věčnosti.

==============================

Na všem zde
zůstal tvůj prach
a nenajde se nikdo,
kdo by jej setřel.

Dnes proto budu
obřadně rozbíjet polovinu hrnečků,
ze kterých pili jsme kávu.

Jednu vinnou sklenici
daruji mnichům.

A půl společného lůžka
věnuji potřebným.

Amen.