Jsou různé druhy ticha.
V jednom slyšet je jak dýchá.
A pak, v druhém zas
jen vlastního ticha hlas.
Ticho bez ticha.
#1307
Kam poděl se čas,
jenž zadrhnul se
pod očními víčky,
když báseň
před spaním jsem čet
a zrak, drobnými vlnkami písmen,
tonul ve slovesu milovat.
#1306
žehnával jsem
pak mi došla slova
nyní jen mlčím
a dívám se něj
snad mi odpustí
#1305
První pátek nového roku
je takové opatrné ticho.
Jako svět kdyby nemoh uvěřit
a přišlo mu to líto.
#1304
Třešně rozkvetly.
Jako když vodní tříšť
znova rozbije se
o červánky.
#1303
Jabloň
Květy padají,
když se kurva opře
o hubený kmen.
#1302
Ptáci
Jeden z těch letících ptáků
měl veliké
tlukoucí
srdce.
Když usednul do věže
chrámu svatého Víta,
rozezněly
se zvony.
A on byl
tím srdcem
tím zvonem
tím letícím ptákem.
#1301
Vlnily se její vlasy
VLNILY VLNILY VLNILY VLNILY VLNILY VLNILY VLNILY VLNILY VLnily vlnily vlnily vlnily vlnily vlnily vln i l y v l n i l y v l n i l y v l n i l y v l n i l y v l n i l y ~ ~ ° ~ × ~~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ . . . ° .
#1300
Dávno jsi se mne nedotknul tak,
abych plakala štěstím.
Cítím úzkost.
Takovou, jakou cítí plamen svíčky
v prudkém větru.
#1299
Bílé knoflíčky
tvojí blůzičky
rozepínají se.
Potok přes kamení skáče.