té noci
světlo pronikající žaluziemi
bílé pihy na tvé černé kůži
byla jsi jako negativ
vlastního dne
#4107
hořká jsou
rána
porána
poranění
když v hrnku zůstal si
nejen
jen
lógr pár vajglů
a
za postelí se
telí
te telí
vypitá láhev
#4106
ta kostička
ta kůstka
ta rybí kost
zaražena je mi do srdce
tvoje ukrutnost
#4105
jako dva obrazy
na skleněných deskách
kopírujeme se na sebe
požíráme se navzájem
#4104
ta dlouhá ulice
otočená přímo k východu
slunce mi svítí do tváře
zářím
#4103
už jsem tě slyšel
už jsem tě viděl
už jsem tě cítil
už jsem tě hmatal
už jsem tě chutnal
už jsem s tebou byl
už jsem tě políbil
pak jsem tě ztratil
hledej mě
hledám tě
#4102
vymaluj mě
prosím tě
abych věděla
jaké že to je
být ženou
přistiženou
#4101
Šmírák
vyzbrojen
divadelním koukátkem
nakoukává
baletkám pod sukně –
arabeska en pointe
#4100
na prázdném nádraží
bliká světlo v čekárně
svítí koncová světla vlaku
po noze mi leze moucha
do lavoru kape voda
bručí telegraf
teď před půlnocí
a všechno najednou
#4099
Déšť
kap
kap
kapky na okně
jako když...
... korále přetrhneš
jako když...
... přeběhne šedá myš
a ta vůně
vůně
vůně...
... vody
však ty víš