Delta flow
Slyším dech
Vnímám krok
Ztrácím se zanikám 3-2-
Pápěří ve větru
Pouhá pěna po hladině
#4187
zůstáváš tady
on zůstává tam
jako se trhá hedvábná šňůra
loď a břeh se vzdalují
on je tím břehem
on je tou lodí
hledáš kým jsi ty
odpověď hledáš v šáchoru
#4186
Dívám se do světla,
tam kde stojíš ty.
Světlo a stín,
kopírují tvar tvé postavy.
Bílá sukně – plátnem –
přikrývá vlhký klín.
Říkáš mi: mám žízeň.
#4185
půjčuješ mi svůj dech
já ho přijímám
jako bych byl dveřmi
prošla jsi mnou
skrze mne jsi prošla
vidíš – najednou
#4184
tam si hrají děti
je slyšet výskání
i Měsíc nahlédnul
ulice září šňůrami perel
má vzpomínka na dětství
stíny v podchodech
#4183
Stýská se mi řekla jsi
když jsme seděli na břehu
Stromy se zlatily
a volavky letěly na jih
Všechno to bylo ve tvých očích
otevřených doširoka
#4182
Kdo jsi
slyšel jsem tě
cinkání nádobí
jako v kuchyni
ťukání zkumavek
hučení vývěv
tam jsi rostl
na Petriho miskách
v definovaném prostředí
kdo jsi
je slyšet křik ptáka
vidět mávnutí křídly
#4181
Od řeky fouká,
říkám si –
poklízím karetní stolek.
*
celý den v mlze
opuštěnější než
jiné dny
*
na kraji hrnečku
balancuje
stín ostřice
#4180
tvá vzpomínka
jako záložka
v té tlusté knize na nočním stolku
otevírám stranu 383
vracíš se
usedáš na pelest
slyším tvůj dech
*
dotýkání se intimních mist
noční stolek
hřeben
knihovna
zouvák
opěradlo židle
sponka do vlasů
hrnek na kafe
první a
poslední schod
#4179
Jouda
černá lakovaná krabička
kouká na ni z vrchu, z boku
otáčí ji v ruce
chvíli
nehtem zkouší tvrdost laku
přemýšlí
potěžká
prohlíží
klepne s ní o stůl
zatřepe
něco je uvnitř
zašťourá sirkou v zámečku
vypadá nezamčená
otevře ji
pomalu
po-ma-luuu
z krabičky vypadne navoněný lísteček
na něm cosi řecky
aha, je tam naškrábáno –
vrať to blbče nahoru
a pak zavolej Pandoru
+30 694 772 0596