Štítek Vzdušné zámky

Jdu dlouhou ulicí,nevím, zda-li po ní dojduk bílému domu,kde bydlíš ty.V bílém domu.

Jednu chvíli se zdálo,jako by se kdesi vzadurodila báseň. Koukám a opravdu.Rodí se. Tak jsem ji radějirozmajznul pantoflem.

Zítra se probudíma půjdu Tam. Stejně tak, v pozítří se probudím a půjdu Onam. Otázka,která mne znepokojuje,když večer usínám, tedy, kam jdu, však zůstává nezodpovězena.

Křesla v kavárně KAKABUkdyž se zhasne, tak si povídají. … i tehdy z planoucího vozu, hrom a blesk, jeho dostihnul… Nikomu se nechcespát.

Hledání Kdosi v tom davu zatleskal.Byla jsi to tya nebo někdo jiný? Šel jsem tím směrem.Když jsem přišel na místo,byl jsem zase na začátku. Tys byla pryč. ¶ Můj kompas ukazujestále na Sever.Občas se mihneš před čelním sklem,ale jinak je…

ano, co kdyžměl jsem býtněkde jindeněkde úplně jindelíbat se s dívkoulízat zmrzlinušlohnout kolobýt za školoudojídat hamburgmísto toholežím zdena zemi kolemhlína s ústy od krve

Stojím na křižovatce.Mám jít vlevo,měl bych jít vpravo?Otáčím se kolem kolen,na loket motám nit,která mne sem přivedla.

Sedmispáč Když jsem usnul,musel jsem se probudit. Když jsem se probudil,musel jsem usnout. Den se měnil v noc a noc zase v den,den po dni. Sen za snem.

Slíbili jsme si,že se potkáme tam a tam.Vlak přijíždí,a já pořád věřím v sílu náhodných setkání.

Kolem mých smyslů přeběhla liška.Než jsem ji stačil ucítit, nahmatat, ochutnat, uslyšet a uvidět,zase zmizela.