Štítek Vzdušné zámky

#2603

Dívali jsme se upřeněnež pohnulo sestéblolistsměr.

#2602

Písnička odněkud Tam rybičky křičijůa husičky s něma. Že milá pase kravičkya je celá němá. Nepas milá, neplakej.Já nebudu jinakej. Poďmě spolu, poďme,poběžme do kostela. Pan farář nám svážeobě ruce v jedny. Nebudem už nikdytak mladí, pohlední.

#2601

Pamatuješ si na ten snímek u jezera?Když si prohlížím negativ,všude ležel sníha líbal jsem se s blonďatou černoškou.

#2600

Zastaví se čas, když začnu zpívat?Zkoušel jsem zazpívat hodinám.Volal mi jen poslíček se studenou pizzou.

#2598

Zátiší s opuštěným domem V tom domě,      nahlížím do pokojů. Tady bouchlo okno,      tady leží spodnička,          tady se kdosi směje,              tady stojí vyleštěné oxfordky. Odcházím a…

#2597

Liška, která mu seděla na klínězvedla hlavu a poslouchala,zda-li Na seřazovacím nádraží houkal vlak.

#2596

Kolem třetí ránose začínají ozývat první ptáci.Vím to. Dnes mi totiž vykřičeli dlouhou noc z očí.

#2595

/Jak ví, kudy dojít tam, kde jsou očekáváni?/ Město, kterým procházím, je z papíru.Tramvaje, jako krabičky od sirek,jezdí podél hořící řeky.Je večer, nebo se mi jen stýská? Lidé v tramvajích přestávají mluvit,jeden po druhém hledí na mě.Snad je to tím,…

#2592

Tak co jsem měl dělat s ptáky,kteří posedávali ve větvích stromů? Zatleskal jsem a oni slétli do trávy.I tam se však smáli a radostně plácali křídly.

#2587

Pamatuji si,jak se mi po dlouhé plavbě,dělalo zle, když jsem viděl loď. Pamatuji si,jak jsem po dlouhé době,toužil stát na palubě lodi. Říkám to jen tobě,jen proto mohu toužit.