#2806
bylo životně důležitépřečíst onu knihustál před policíse zavřenýma očima hledal bříšky prstů její sametový hřbet
bylo životně důležitépřečíst onu knihustál před policíse zavřenýma očima hledal bříšky prstů její sametový hřbet
v ten okamžikho napadla myšlenkanezmizelarozvíjela se a rostlanakonec s ní žongloval jako s míčem kolem nějposkakovali švestkově modří sloni
jemně zaťukalkdyž se nikdo neozývalvešelzaťukal z druhé strany sáně pokryté jemným červeným prachemzastavily
myslel siže když se vzbudíDlouhovláska bude pryč ale všechno bylo jinakmoře bylo vlasaté a rudéobepínalo ho po konečky prstů @ když si chystal snídanitamto i ono mělo pomněnkovou barvudokonce i noviny a deštníkkterý byl od nepaměti červený jako zralé jeřabiny…
procházím městema lidé jsou stříbrníjsou jako ty malé cibulky v kyselém lákusnad by bylo slyšet i volání o pomockdyby kolem každého nebylo tlusté sklo sklenice
maluji vodou do vody znak který vzápětí pohlcen znamená v mém jazyceživot
začala se smát a říkalavypadáš jako nějaký ptákstál jsem na jedné nozes rukama rozpaženýmatehdy opravdu chtěl jsembýt pelikánemlovci totiž vyrazili na lovs oštěpy a štíty
Na podnosu pečená rybaa květ jasmínu. Kimono zašustilov zádveří.
nápis na zdi Ráno je přesto krásné Ilonne
Ramena, moje ramena jak se namáhají, kůže se napíná, svaly napnuté k prasknutí,když nesu tu tíhu, tu strašnou tíhu… … čeho vlastně?