Štítek Vzdušné zámky

#2806

bylo životně důležitépřečíst onu knihustál před policíse zavřenýma očima hledal bříšky prstů její sametový hřbet

#2805

v ten okamžikho napadla myšlenkanezmizelarozvíjela se a rostlanakonec s ní žongloval jako s míčem kolem nějposkakovali švestkově modří sloni

#2804

jemně zaťukalkdyž se nikdo neozývalvešelzaťukal z druhé strany sáně pokryté jemným červeným prachemzastavily

#2803

myslel siže když se vzbudíDlouhovláska bude pryč ale všechno bylo jinakmoře bylo vlasaté a rudéobepínalo ho po konečky prstů @ když si chystal snídanitamto i ono mělo pomněnkovou barvudokonce i noviny a deštníkkterý byl od nepaměti červený jako zralé jeřabiny…

#2799

procházím městema lidé jsou stříbrníjsou jako ty malé cibulky v kyselém lákusnad by bylo slyšet i volání o pomockdyby kolem každého nebylo tlusté sklo sklenice

#2798

maluji vodou      do vody            znak který vzápětí pohlcen    znamená           v mém jazyceživot

#2797

začala se smát a říkalavypadáš jako nějaký ptákstál jsem na jedné nozes rukama rozpaženýmatehdy opravdu chtěl jsembýt pelikánemlovci totiž vyrazili na lovs oštěpy a štíty

#2795

Na podnosu pečená rybaa květ jasmínu. Kimono zašustilov zádveří.

#2793

nápis na zdi Ráno je přesto krásné                       Ilonne

#2790

Ramena, moje ramena jak se namáhají, kůže se napíná, svaly napnuté k prasknutí,když nesu tu tíhu, tu strašnou tíhu…        … čeho vlastně?