#3568

Z chodníků mizí
jako sníh
zahrádky zas
až do jara.

předjaří
dnes odpoledne
jsem poprvé svléknul
půjčený zimník

ještě že slzy
jsou teplé a nestudí
proto jejich objetí
je jak obejmout sama sebe

#3567

V 6:00

stojí v zástupu
hledí stejným směrem
mluví polohlasem
dívají se na hodinky
šoupají nohama po promrzlé dlažbě
a znovu ty pohledy
ach, ty pohledy
a autobus pořád nejede

#3566

ruce až na zem
všechno nakoupil
tvář zenového mnicha
*
jako by se nechumelilo
sněhulák kyne
trsu sněženek
*
den ještě není
a já na cestách
já a moje stíny

#3565

na druhé straně člun
kráčím po hladině přes tvoji řeku
věříš za nás oba
pod nohama voda černá jako krev
znamení možného setkání v odlesku úplňku

#3564

svět je plný krásných lidí
noční obloha je plná hvězd
svět je plný krásných nasraných otců
krásných hysterických matek

#3563

celý den
zní bambusová zvonkohra
celý den
klink-klamp-tunk
mi tečou tóny do uší
celý den
myslím na to předjaří,
kdy jsme hledali ono místo

#3562

po soustředných oběžných drahách
míjíme se
bez možnosti dotyku
mezi námi vrstvy hvězdného prachu
jen slabé náhražky citu

chtěl bych znovu milovat
kde jsi ty Muriel
kterou jsem kdysi potkával
ve svých půlnočních snech

#3561

celá rozesmátá
vrací se domů
krok i dech ještě tam
neví že
bojívám se dvakrát
tentokrát oči na vypadeném lístku do kina

#3560

polední ti slunce svítí do očí
rukou si je přikrýváš
svatozář bílé košile
když Anička zabrouká
na stůl nesou se
dvě konve mléka