včera jsi byl s námi
dnes o sobě nedáváš vědět
budu se o tebe vždycky bát
#3896
znovu a znovu
povídá o zvláštních jménech
tvoří můj rodokmen
*
podávám hůlku
muži který běhal po horách
tátovy narozeniny
*
listuji knížkami
tuhle jsem si vyzdobil já
pastelkami pod stromečkem
#3895
Čtvrtá neděle Adventní
občas si připustím
že bez tebe
nedokážu nic
#3894
vůně pačuli
dnes by to byl rok
detail který rozpláče
#3893
Ležím a věci se dějí.
Dálo by se víc, kdybych stál?
#3892
Odendej zázrak z Vánoc
a zůstane ti akorát kost
zapíchnutá v patře.
… a na zemi pokoj lidem dobré vůle…
#3891
V Zahradě rozkoší,
pohladila mě po vlasech,
políbila na ústa,
řekla mi –
To bys rád, ty blbečku, co?
#3890
Klátivec
První klátivec
druhý klátivec
třetí
v hospodě Pod kaštanem právě zavírají.
#3889
Prší.
Prší.
Zákopy jsou plný vody.
Všude krysy.
Z koně, kterýho vzal granát,
jsme vyřízli aspoň kejtu.
Na chvíli bude co žrát.
Karty nám navlhly,
rozmočil se tabák.
A písař, ta krysa,
se akorát směje.
#3888
Hle, kurátorka výstavy.
Ale co tu dělá teď,
o půl čtvrté ráno?
V podpaží nese hlavu muezzina ze sbírky Blízkého východu;
zpívá árii z Aidy.
Ráno dnes začíná nezvykle brzo.
Svítá.