Ve tvých snech plují
lodičky magnolií.
Měsíc zapadá.
Haiku
Ve tvých snech plují
lodičky magnolií.
Měsíc zapadá.
Haiku
„Na kůru mi nakreslili
znaménko krásy“,
do větru šuměla borovice,
pod kterou jsem si hrával.
Jednou přišel muž.
Nerozuměl kráse starých borovic.
Je příznivý vítr
na odchod z Egypta.
Stačí málo.
Stačí mi příliš málo.
Přitiskl jsem si Tvou ruku na hruď
má Lásko.
A najednou
jsi se mnou nebyla.
Za svými knihami jsi odlétla.
Lásko má.
Jak motýl
odlétla.
Dvě vážky
moje Lásko.
Nad řekou
letěly.
Lásko lásko lásko
jak Láska letěly.
Magnolie zase
bílé lístky bude
do bystřiny házet.
Jakpak jí je vrátím?
Já jsem ve mně, ona v ní.
Ona ve mně, já jsem s ní.
Když jsem s ní, tak ona sní.
Sním i já, když ona jí?
Jí i ona, když jsem s ní?
Sníme oba, budem s Ním.
Příteli můj,
ke Svátku světel
v červnu jsi mi přál.
A já se tolik smál.
Už vím,
že na čas kdybys dal.
Pozdrav Tvůj,
bych vůbec nedostal.
rip
Svátek světel – Chanuka se slaví koncem roku.
Usínám …
… nejsi doma.
Probouzím se …
… spíš.
Chtěl bych …
… za ruku tě vzít.
Ještě jednou …
… pouštět s tebou draky.
Pootočíš krasohled
co krásné bylo na pohled
rozpadne se v prach.
Tančit budeš v snách.
Z duhy v bublinách.
Lepit každý střep.