Stříbrnou hůlčičkou,
své myšlenky
drobnýma rukama podepřela.
Zadívala se mi do očí
a tiše, lehounce řekla:
"Kterýpak ty jsi?"
Alternativní konec.
Rozesmála se.
Když viděla
mou vyděšenou tvář.
Stříbrnou hůlčičkou,
své myšlenky
drobnýma rukama podepřela.
Zadívala se mi do očí
a tiše, lehounce řekla:
"Kterýpak ty jsi?"
Alternativní konec.
Rozesmála se.
Když viděla
mou vyděšenou tvář.
Ve Smaragdovém moři
jenž barvou louky hoří.
Lístek březový se plaví.
Posel mé lásky malý.
Trhlinou v boku slunce nabírá
lístek plave v chrpách umírá.
Zachraň ho!
Ať můj vzkaz vyřídí.
Mám smutek z nevěrné milé
Do města, když jsem odcházel,
mávala jsi až k jabloním.
Dnes pod nimi znovu stojím,
jen potůček mi běží vstříc.
Jak srdce bolí, když jaro končí.
Větvička jasmínu,
dvě dlaně rozvírá.
Kdo smutnou Mei potěší,
když květ za květem umírá?
Po mnoha letech jsme se potkali.
Větve třešní
narážely do oken,
když vrátil jsem se zpět.
Miska rýže
z rukou vypadla ti.
A rozvila se. V lotosový květ.
Myslel jsem,
že spustil se
lijavec.
A tys jen
dýňová jadérka
na stříbrnou misku sypala.
Tolikrát jsem vám hezký den přál.
Tolikrát jsem vám připravil čaj.
Až ochraptěl jsem.
Přestal mít žízeň.
Jsem mimo provoz
Automat