Na plovárně

Santa Maria,
Niña,
Klára

Bujné poprsí
Die Galionsfigur
Trhá vlny

Dnes zakotví všechny
V silných náručích
Opilých námořníků

Jen pár délek zbývá
Mrtvé moře
Je na dohled

Zatracený

Do mlčení vchází
neboť jej nikdo nezná.

Noří se do šeolu
a zapomenuto je jeho jméno.

Jen ještě jediné slovo
je mu dovoleno říci.

A hluboko nad ním
svítí malá hvězda.

Drozd

Na okně kvete rudá skvrna
pod ní v trávě leží drozd.

Tak miloval vlčí máky
až z žití se stala hanebnost.

Snad nalezne mě

Snad až si lehnu
tváří k zemi

a v brázdě čekat budu
až skřivan posere mi

hlavu
štěstím

že Pán Bůh
listím

kráčí znovu
znovukráčí

nemračí se
usmívá se

šustí
listím

snad nalezne mě.
Snad znova budu.

Zahrada

Slíbila jsi mi,
že budeme zahradu sázet.

A když jsme spolu večer uléhali
měl jsem kapsy pořád plné
pomerančových jadérek.

Námořnická

Proč se tě musím
pořád dotýkat?

Kdy jsme si
začali tykat?

Moře vlní se
v tanečních krocích.

„Ne, vůbec nejsi tlustá.“

Loďka houpe se
v kroužených bocích.

Severka svítí
v bezesných nocích.

Rady

do kamene katedrály
kdosi vyryl svoje rady

Ježíš tě miluje
debile

O bolesti

Držela v ruce
oko střepu.
Esenci nože
i jeho dechu.

Potom běloba
andělova pera
dotkla se lehce
mého těla.

„Chudáčku“

já se rozplakal

Řeka

Jsem jeden z tónů na řece času
ozvěnou jsem a echem božího hlasu.

Spolu jsme stali se útkem i osnovou
po řece tón s tóny pluje; echo s ozvěnou.