
stopa rtěnky
na zapomenutém ubrousku
důkaz že opravdu jsi
*
jako přikovaní
hledíme na televizi kde jsi
a ty nejsi
*
beru si po kouscích
co mi dáváš hrstmi
vydechuji vůni lip
stopa rtěnky
na zapomenutém ubrousku
důkaz že opravdu jsi
*
jako přikovaní
hledíme na televizi kde jsi
a ty nejsi
*
beru si po kouscích
co mi dáváš hrstmi
vydechuji vůni lip
Ze čtverce kruh
a rudý Měsíc se
vytratí dřív
než mi Slunce zaplní dům.
Plav sám.
Já už nemůžu.
Líbá tě… atd.
zdá se jako když spí
strašáci na poli
zdá se jako když spí
kameny na cestě
a opravdu všechno
všechno spí
té noci
světlo pronikající žaluziemi
bílé pihy na tvé černé kůži
byla jsi jako negativ
vlastního dne
hořká jsou
rána
porána
poranění
když v hrnku zůstal si
nejen
jen
lógr pár vajglů
a
za postelí se
telí
te telí
vypitá láhev
ta kostička
ta kůstka
ta rybí kost
zaražena je mi do srdce
tvoje ukrutnost
jako dva obrazy
na skleněných deskách
kopírujeme se na sebe
požíráme se navzájem
ta dlouhá ulice
otočená přímo k východu
slunce mi svítí do tváře
zářím
už jsem tě slyšel
už jsem tě viděl
už jsem tě cítil
už jsem tě hmatal
už jsem tě chutnal
už jsem s tebou byl
už jsem tě políbil
pak jsem tě ztratil
hledej mě
hledám tě