#0472

Není větší křivdy
než stisknout otakárka v dlani.
Když požehnání nesl
mezi dolinami.

#0471

Vkládám mezerník

mezi dva nákupy v Tesku.

Tiše ho vyměníš za pomlčku.

Dlouhou a plnou stesku.

#0470

Každý den sedl do loďky,
aby mořem byl.
Jednou vyplul
už se nevrátil.

#0469

Čekání delší než život.
Úděsnější než noc bez jediné hvězdy.
Strach sedající za krk, lehčeji než holubí peří.

Chtěl jsem vlastně říct;
kdes byla?

#0468

Děvčatům sukně nadzvedáváš.
Jako když by to bylo poprvé.
S tou největší něhou, kterou rozeznáváš.
Snad boží andělé.

Větře, přestaň už vát.
Ať o Hvězdách se smí zas mužům zdát.

#0467

Velká tajemství
jsou na dně modrých očí;
když je přimhouříš.

#0466

Jsem unavený
a chce se mi spát.
Je mi zima.
Však chtěl bych hřát
ruce jenž hřály mne.

V pravé poledne.
Kdy míval jsem
hlavu na tvém klíně.
Chce se mi spát.
Moje přítelkyně.

#0465

prostřela ubrus na stůl
postavila talíř na ubrus
nalila polévku do talíře
rozžala svícen
nepřišel

#0464

O staré studni

kámen padá do ticha
až se tichem zajiká.
Křís.