#0845

Lampa

Noční lampa
světlo ukapává
do cestičky bílé,
stříbrné jak čirůček mléka.

A proužek ten, tolik živý,
skáče a vine se.
Kolem chléva.
Až tam, kde vždycky bývali jsme doma.

#0844

Lodičky

Lodičky v chodníčcích plavou
jedna za druhou.
Plavně.
A
něžně,
dlouhé to stěžně,
oči všech mužů kolíbou.

#0843

Hodina z olova
/K Magnezii Liteře a Emily Dickinson/

Je toto ta hodina
na konci času
ve které světlo
na dvě půle
láme svou krásu?

Hodina z olova,
co mačká tě
k zemi.
Abys pak sám,
přede všemi,

řekl celému světu.
Jsem téměř jako Bůh.
Nebo zklamal jsem.
Však jen ty Bože,
ty mě suď.

#0842

V poháru mešního vína
plave menší kopretina.

#0841

Z projevu

… ti nejmenší
možná uvidí.

Stromy
co sázeli jsme dnes.

Až korunami
se k sobě přitulí …

#0840

Na hraně Nebe
a výšek
i psí štěk
zní
jak zvonků klinkání.

#0839

Asociační

Moře
Bílá lodička
Bílý připínáček
Bílý háček
Nebe spíná
V podprsence
Tvé

#0838

Jasenovac

Plátěný hvězdičky
Na dětský šatičky
Svítí zlatě.

Válí se hvězdičky
Válí se dětičky
V blátě, blátě.

#0837

Co je to za dívku,
že moje srdce hoří.
I růže bílá jako sníh
se její kráse koří.

Noc umírá,
abych mohl snít.
A den zůstal chvíli spát
nechce smutek zřít.

Buď oblázkem mým
a já budu řeka tvá.
Co bez přestání
tvé nohy objímá.

Obtékat tě budu na všechny věčné časy
a ty zas mě česat budeš, mé šedivé vlasy. Ó, lásko má.

….

Čas od času se mi to vrací – Romeo a Julie (Zeffirelli 1968)

#0836

Stála osamělá
na kraji kukuřičného pole.
Tak osamělá
jak jen může kukuřice být.