Častokrát jsem se díval,
jak můj otec krájí chléb.
Nejprve zespoda bochníku, špičkou nože,
jak drápem, vyryl do bílé mouky kříž.
Poté zakrojil. Chléb lehce zazvonil.

Rozkrájel jsem
mnoho bochníků chleba.
Nezvonící chléb se vršil.
Na židlích na stole,
nakonec i na otcově posteli.

Teprve poté
se chléb ozval tichou ozvěnou.
Nyní jsem již mohl
udělat kříž
i mému otci.