#4460

Meeting Brno


Naše nahnědlé strany si myslí, že odpuštění a zapomění je totéž. Není.
Je důležité nezapomenout. Je důležité, když přijde správný čas, odpustit.


dav lidí
spíš přízraků –
obrysy žlutých hvězd

*

rodný dům
dnes tak cizí –
žádám o vodu

*

vlaječka v klopě
zaťatá pěst –
mýticky slovanský vzhled

#4459

nakonec zůstane
      na skle hořký úsměv

 pro koho
         pro co

         sedm pádů
    sedm hříchů

   ve dřezu nádobí
          za zrcadlem 
                     zaprášená papírová růže

#4457

dva paviáni se
tahají o banán –
hlavy pomazané
*
Na lavičce v parku
kytička narcisů –
svátek matek už byl.
*
Závora,
jako by někoho čekala,
napůl zvednutá.

#4456


prázdný list papíru –
slova nechávám plynout
jen ve své hlavě

#4454

Dlouhovláska koulela
po zemi pomeranči.

Když přestala, řekla,
chyběl jsi.

#4452

kolem loužičky
vrabčák a straka –
oba zaprášené nožky
*
zlaté zvonky
náramky té dívky
vedle mě
*
v kopřivách
červený míč
ještě není čas jeřabin
*
zatáčka a
tři výmoly
už brzy tam budu

#4451

Dlouhovláska řekla –
zastav se.
Obloha byla purpurová,
stromy v královské modři.
Že jsme mohli jít kousek cesty spolu?
Ano.