#2605
Kdesi jsem zaslechnul slovo – sakari.Možná se tak oslovovali jezdci na černých koních, kteří k nám v noci přijeli. Možná ho řekl starý hrnčíř.Každopádně mě v noci budí.
Kdesi jsem zaslechnul slovo – sakari.Možná se tak oslovovali jezdci na černých koních, kteří k nám v noci přijeli. Možná ho řekl starý hrnčíř.Každopádně mě v noci budí.
Dívali jsme se upřeněnež pohnulo sestéblolistsměr.
Písnička odněkud Tam rybičky křičijůa husičky s něma. Že milá pase kravičkya je celá němá. Nepas milá, neplakej.Já nebudu jinakej. Poďmě spolu, poďme,poběžme do kostela. Pan farář nám svážeobě ruce v jedny. Nebudem už nikdytak mladí, pohlední.
Pamatuješ si na ten snímek u jezera?Když si prohlížím negativ,všude ležel sníha líbal jsem se s blonďatou černoškou.
Zastaví se čas, když začnu zpívat?Zkoušel jsem zazpívat hodinám.Volal mi jen poslíček se studenou pizzou.
Zátiší s opuštěným domem V tom domě, nahlížím do pokojů. Tady bouchlo okno, tady leží spodnička, tady se kdosi směje, tady stojí vyleštěné oxfordky. Odcházím a…
Liška, která mu seděla na klínězvedla hlavu a poslouchala,zda-li Na seřazovacím nádraží houkal vlak.
Kolem třetí ránose začínají ozývat první ptáci.Vím to. Dnes mi totiž vykřičeli dlouhou noc z očí.
/Jak ví, kudy dojít tam, kde jsou očekáváni?/ Město, kterým procházím, je z papíru.Tramvaje, jako krabičky od sirek,jezdí podél hořící řeky.Je večer, nebo se mi jen stýská? Lidé v tramvajích přestávají mluvit,jeden po druhém hledí na mě.Snad je to tím,…
Tak co jsem měl dělat s ptáky,kteří posedávali ve větvích stromů? Zatleskal jsem a oni slétli do trávy.I tam se však smáli a radostně plácali křídly.