#2974
ach, není mi zima v Zimohrádku vždyť u krbu tam zpíváš se stříbrnými fleuretkami nohy se mi tam hřejí v poduškách prachových popíjíme teplou limonáduujídáme hvězdiček makových nikdy nevyslovit slovo Zimohrádekbylo to napsáno nad jedněmi dveřmi
ach, není mi zima v Zimohrádku vždyť u krbu tam zpíváš se stříbrnými fleuretkami nohy se mi tam hřejí v poduškách prachových popíjíme teplou limonáduujídáme hvězdiček makových nikdy nevyslovit slovo Zimohrádekbylo to napsáno nad jedněmi dveřmi
té noci, zdálo se mi,že za šestery zrcadlyděje se cosi nepřístojného opravdu, když sešel jsem k nim, v hrací skříňceklíček zasunutý a hrací panenka v běloučkých šatech v rytmu čardáše tančila
na dně skříněna dně šuplíkuna dně skříňkyna dně krabičky v cyklámenovém papířehmm, korálek z rolničky
a viděl jsem náhle všechno tvýma očimajak mne vedeši přes potok jak mne vedešpřes ten který tu před tím nebyli přes ten nevěděl jsem co říkatdal jsem ti tedy čtyřlístek modrý a žlutýa nechal tě mě přes ten potok vésta…
V naší posteli leží muž s klaunským nosem.Nevypadá opile.Boty úhledně srovnané.Modrá košile na opěradle židle. Ale přesto,kde se tu vzal?
Slýchávám, že si vyprávějí.Nikoho však nevidím. Zní to,jako údery dřev o sebe.Snad Svolávači mraků.Nebo každá moje těžká doba.
Dnes bylo obzvlášť ticho.Ani bruhíci nehvízdali. Pro všechny případyjsem dvakrát otočil dešťovou holí a uložil ji zpátkyk ostatním věcem.
Iluzionista II nová kouzelná formule se podobala formuli jiné a to formuli …
párkrát máchnul rukamastačilo ještě jednounebo dvakrát pořádně zabratletěl by poškrábal se však na břišez nosu si sundal zobák z papírmašea šel spát
Když dostavěli ten mostz jednoho břehu na druhý,slunce se stočilo do kornoutua tvoje boky taky. A já se bála, jestli najdeš cestu.Loďka totiž zůstala v jabloňovém sadu.