Štítek Vzdušné zámky

Moje oči musely vidět starce s křivýma nohama a ženy s prsy vytaženými až k pupku. Děti, které umíraly dřív než vzaly do ruky nočního motýla. Viděl jsem vojáky mladé tak, že jim vousy nestačily vyrůst. Všechno bylo šedé a…

Míjení jdi tam kde jste se potkalirozlož kolem sebe věcikterých se dotýkalber do ruky jednu podruhévyprávěj jim příběhvezmi zapalovačzapal cigaretudívej se směremkterým odešelshrň věci na hromaduodejdi na druhou stranu

vahadlo na vodua studna stojí vedleSlunce nemilosrdně pálíti dva se nehnou jak je den dlouhýlemplové

být tak zrcadlovým paravanemzrcadlit co bývá skrytozrcadlit prsíčka slečny Žanetky

přijel kouzelníkkouzelník přijelděvčátka běžíběží sukýnky poskakujíposkakují až nad prdýlky

bim bam bimmosazný zvonek bimbá nad dveřmiod rána nikdo nepřišela teď se zvonek trochu nudímosazný zvonek nad dveřmipověšený na zlatém řetízku

Všechny ty příběhy,komu jsem je vlastně ukradl? Pomalu se rozvzpomínám,tenkrát v hospodě U jelínka…… ale tam se toho nakecalo. Pivo mají mizerný.A nápis na hajzlu –„Je to všechno v hájisrát musíš i v Máji!“ Ten nápis.Ten mě budí ze sna.

postupně jsem procházel Městemod severu k jihuhledal básně ztracenédřevěnou zvonkohruokapovou rouruklíče které při dotyku zazvonírybu mlaskavcevšechno jsem nosilv náručí na půdumodré tóny věšel po lichých šňůrách(červené po stěnách)abych v podvečerkdy se zvedal vítrotevřel vikýřa tóny spoutané na nohounechal uletět

muž naproti přijímá telefonní hovorpromne si očipokládá telefonmlčíje zmatenýtěká pohledem mezi mnou a oknemzastávka tramvajevystupujidveře se zavírajíslyším slovo matka

Cípem tapetydo mého nevědomíproniká Měsíc. Bílá Velrybaplovoucí k Tamtěm horám,mluvící neznámým jazykem. Odhaduji smysl vlnprotékajících skrz hřeben velrybích kostic.Na obloze růžový nápis neonu zvoucí do místního bordelu.