Štítek Vzdušné zámky

Medituji.V okamžiku, kdy zřím svůj obraz na vodní hladiněsám sobě zmizím.Je to prosté.

ptáci přilétnou a zase odlétnoujako vzpomínky  nacházím hnízda sbírám křehká vejceabych nezapomněl

louče v rukou   procházíme městem     poslední z nás má dvojitou lucernu       vyslovuje slova z oken domů se vykloní ženy  zvou nás    když zazní lodní zvon       odkládáme masky nyní je již…

Když obrátíš se,  zašumí les. V koruně tvého stromu  sedím já. Pomalu pohnu se  tam a zpět. Jsem nazývána –  samodivá.

Led přes řeku,  včera se nedalo přejít. Na druhé straně  ty skály až k obloze. Zdají se na dosah.  Rozpažím a jednu po druhé obejmu. Vločky sněhu padají do očí.

Za vysokou zdí,viděl jsem jeleny.Ty se stříbrnýma očima. Popásali se všichni,v trávě, obráceničely k východu!

Čas od časupavouček vyleze miz dírky pod skříní.Košťátko má z rýžového stonku,zamete tady a támhle,posune si čepici do týla.Zase se schová. Hmmm.

V zemi africké „Majore“, řekl a dotknul se jeho ramene.„Tuto řeku není možno přebrodit.“ „Nuže, tedy. Vzhůru ku prameni.             Obejdeme ji.“                       /Z cestovních…

V akváriu  s rybkami stříbrnými    seděla mořská panna a plakala.      Bylo to zřejmé         neboť voda kolem            se barvila modře.

dělali jsme spolu kroužky kolem dokolabylo zřejmé, kde je vně a kde uvnitřv těch okamžicích jsem vědělpak přes ně přešel stína už zase ne