Štítek Vzdušné zámky

    sbíral jsem do krabic     peří vzácných ptáků     do herbářů     ukládal jejich skřeky     když bylo dobré počasí     vyrážel jsem na lov     zachytit některou ze vzácných barev  …

dopis i poslední tečka je už na svém místě skrz pootevřené okno protáhl se dovnitř modrý kocourz dálky dolehl tlukot srdce

Snažím se vzpomenout na to slovo,     které jsem ti říkal,     když jsme byli mladí. Jeho smysl si pamatuji,     ale to slovo už ne. Uniká mi.     Obrys, stín, kruh na hladině.    …

Z kusů kůže jsmevyřezávali ozdoby na naše dárky –pera papoušků, šňůry korálků,bambusové hole,prázdné kokosové ořechy. Kůže z ramenoua bokůnám nechyběla.Potírali jsme těla ibangovým olejema věřili,že naše dary budou přijaty. Přestalo pršeta slunce zalezlo do každého z nás.

v okněv okně nahořev okně nahoře v doměv okně nahoře v domě na kopciv okně nahoře v domě na kopci za zdív okně nahoře v domě na kopci za zdí a hrušňovým sademse celou noc svítí

Stáli jsme na verandě jednoho domua kdosi řekl –„To moře nemá konce.“ Byla to pravda. Až na samý okraj sezrcadlily hvězdyco jich na celé obloze bylo.

Polední piknik v Tam Potkáme seTamkde tehdyve stejnou hodinu. V hájku tůjovém,který vypadájako hřbitovní,říká se,Tam, že chutná nejlépe. Nad bílými rohlíky,s růžovými plátky šunky,podobnýmach, tvým stehnům,ty pláčeš Tam? Konvička čajes výluhem skočce.Milá má jsi bez kabátu,Tam jeden je tvůj. Domov…

Říkali jsme slova,kterýmnikdokromě násnerozuměl – ZeměVětevOblaka a řekaČajVlkRákosPramiceHolubChodidloVíno Odpoledne jsi chtělamluvit ješte víc.Dalších slov však nebylo třeba.

Utopenec Prohledali jsme mu kapsy,ale neměl u sebe nic. Jen z jedné,do písku vypadnul červený pavouček,který zazvonil slabě v gis.

Sedávali jsme s plukovníkemv proutěných křeslech,popíjeli anglický čaj,oždibovali skořicové rohlíčkya vzpomínalina staré časy,kterémožná někdy byly.