Štítek Monology

vracet se domůtam kde už nebydlímjako divoké husytáhnoucí po paměti oblohoujako poutníci mířící ke hrobům Svatých

Christmasiscoming Butmyheart * Hereheresmiles Butthere? * New Year’sEve ThrownChristmas tree

Ležím a věci se dějí.Dálo by se víc, kdybych stál?

Odendej zázrak z Vánoca zůstane ti akorát kostzapíchnutá v patře. … a na zemi pokoj lidem dobré vůle…

heč mám jeden tisíc básníaž vypnou elektrický proudheč zasyčí toobjeví se obláček kouře hečna orloji se apoštolé posunou komu je co do obláčku kouřekomu je co do ošeptaných slovkomu co komu co je do starých písmen

ze stěny na stěnuskáče světlo svíčekmůj stín se michoulí u nohou

to je ta nadějeráno bílých rackůpohupujících se báreknaděježe právě dnesbude vyřešeno všechno následujícíže nepřijde vítrkterý by zahnal všechno zpátky do moře

procházíš, vzpomínkouvzpomínkoupůlnoční snímání masekmneš si čelopamatuješ si málovlastně vůbec nic jen maska je kohosikohosi známéhoodcházíš ze scényúsměv klaunažongluješ pomeranči

zapomněli jsme na nějkdyž jsme odjíždělichybí tujeho dechjeho smíchsluneční kruh míval ovinutý kolem krku

dotkla se čelapolíbila ruceomyla nohyjako Máří Magdalena čára úsvitudělící světna žroucí a požírané