Štítek Monology

když začne stavba textužrát sama sebea forma obrůstat mechem pokaždé se najde někdokdo miluje náhrobkypro kus poctivého kamene

rozbít mu hubuto je to, co člověka napadne jako první vidět se přitom v zrcadlenebyl by to hezký pohled

Svět podle P. hrst úběžnica v jejich průsečíku leda hovno * Zbývá ještě pár slovkterá jsem nepoužila pak? Jsem už definitivně odsouzen k mlčení? * Pořád psát –ale proč,když se všechno dějeve spirálách.

štěrbinou mezi víčkybalancuji na řádce písmentátovy hodiny tikajívlněná deka hřejevoní šípkový čaj spadená knížka seotevřela na straně 30

je to mnohem většíje to mnohem tiššíje to mnohem rozlehlejšíje to mnohem hlasitějšíje to mnohem hroznějšíje to mnohem laskavějšíje to mnohem menšíje to mnohem pevnějšíje to mnohem dravějšíje to mnohem láskyplnějšíje to mnohem zvědavějšíje to mnohem prostšíje to mnohem odvážnějšíje…

vobčas se vole vohlídniať víš kdes taky bylkdyž sem byl s tebou a nepiš když řídíštvůj b7h

všechno co tě bolíneseš ty sámza zádyšedivý popelsedá si do stopzvedneš nohu z blátapootočíš žentouremden za dnemjsi sám stojím za tebou moje světlo a tvůj stín vyznačují směr další cesty myslíš si že jsi jen ty

orel kroužíš nad krajinouna chvíli splyneš s mrakyrozezní se zvony na kostelepěstí do země udeříš salute amico čas se hned zastaví

Mistr Želva řekljde ti o život jsi na cestěbuď tou cestou buď trávou u cestystaň se trávou zastav sestaň se kamenem Na to Mistr Žába řekl –Buď holí a udeř do vody.

Doss del Sabion vychýlené srdce závaží na rameni páky je to (jen) jednoduchý stroj kde je excentrický střed nutná síla je (opravdu) v rameni kolmice ukazující k věčnosti (snad) to jsem tedy já nehybný skalní štít a kdy neustále se…