neudělat dvakrát
tutéž chybu
zemřít bez náruče
která zachytí
neudělat dvakrát
tutéž chybu
zemřít bez náruče
která zachytí
včerejší jak sníh květy
metaři smetli na lopaty
pohyby gesta slova
prostupují
jako by opravdu
byli jsme jedním tělem
záře mezi prsty
zlátne
barvy se klidní
Básně, básně…
…, ale co s nima?
Ani spálit se nedají!
Včera jsme s Kdysiláskou kouřili dýmku.
Když bylo po všem,
sypali jsme popel po větru.
Vypadal jako šedivý sníh,
který padával v Ájéájé.
Poněkud netradičně se podělím o elektronickou verzi mých právě vydaných básniček z knížky Červená loďka na druhém břehu .
Co by,
co by bylo pak,
kdybych dlaní přikryl svět?
Co by bylo pak,
kdo by zůstal a hrál na turantong?
a oni si myslí
že je nárok
počkej na moře
až zkrotlá v l n a obalí
tvoje nohy vodou
propadneš pískem
ztracenec větru
věřící nároku
že brát lze
dvěma rukama dřív
než vezmou si bezrucísměju se
satori
na stěnách staré obrazy
ožívají
když večer přijdeš
po unaveném dni