Podzim v Růžových horách

Posílám uctivý pozdrav panu Kaitovi

Zdálo se mi, jakoby od východu,
zas vlahý vítr vál.

Tak do sádku jsem vyšel
a jen v mokrém listí stál.

Příliš často myslívám na Jaro.

Kaštany

Kaštany jsou rezavé

jak lahve od piva.

Života v nich zbývá –

            na zvracení.

Úplněk 4.11.2017 6:22

Závidím,
závidím hvězdám jak se chladně třpytí.
Že jen prosté „být“ je smyslem jejich bytí.
Hle Člověk
a holá řiť co jak Měsíc svítí.

Podzimní rána

Bílá a temně šedá
jsou rána daná do popela.

A někdo si k ohni sedne,
vlasy odhrne si z čela.

Z popela pak oheň vzejde,
den proměněný zcela.

Podzim

Na lůžko přikryté houní ze stříhané vlny,
ulehl Listopad, měsíc plný.
Samoty a odpuštění.

Rozbřesk

Čekáš, čekáš snad celý život.
Na Slunce, až ti kůži zahalí.
Na políbení, které ti rozevře ruce.
Ořech se koulí ve dlani.
Dočkáš se.
I dnes.

Prší

Kape, prší z šalmají
ptáci v listí dřímají.

Prší, šustí potají
Duše Duší zpívají.

A obloha je šedivá
zpívá Duše rozpitá.

Zpitá do němoty.

Večer

Padám na postel,
ruce zkřížené.

Snad ještě tuto noc
Anděl mě nevezme.

Ještě ráno, byl bych rád,
kdybych ti pusu mohl dát.

Tělo na tělo.

Zapomnění

Listy javoru mají barvu borové kůry
a místo smolou voní zapomněním.
Schovaným pod třetí dívčí pihou
v prameni za lesem.
Co býval a už není.

Pozdravení

Slunce vyšlo
v čaji šálku.

S vděkem hledám
malou známku.

Abych napsal pozdravení
za to ranní pohlazení.

Snědé ženě na plantáži
popřál – Dobrý den.