Tímto údolím,
mohu jít vpřed,
nebo se vrátit na začátek.
Zapomínám na ráno.
Hladový jarem, spěchám k večeru.
#3218
vyhlédnu z okna,
hrdliček pár,
jenž stoupá do oblak.
nad nimi s křídlem ostrým obrys.
možná, že stín, co černý je na omak.
#3217
Pověz mi,
kterou moji část
dnes si oblečeš?
Kým se v tobě stanu,
kým se mi staneš?
#3216
Z listí kapká voda,
horská říčka zbělela.
Včerejší brod i dnešní bouřka
jsou pryč.
#3215
Skrz bílé koule pampelišek prochází světlo.
Bílé světlo prochází skrz mě.
Poskakuji po louce, boty v rukou.
Květnový déšť padá na mě i je.
#3214
Zrovna teď
zrovna tady
místo plné krákajících kavek.
Já mezi nimi.
#3213
chytal jsem tě
pod hladinou
nad hladinou
jako stříbrnou vážku
#3212
vezmu tě na železniční most
budeme z něj krmit racky
dívat se do kalné vody
do dálky a na druhý břeh
a možná tě políbím
proč bych měl říkat,
že budu léčit vředy světa
lovit krvežíznivé lvy
a zachraňovat lidstvo,
když
bys mi
ty drobné lži
stejně
nevěřila
#3211
Ukrývati dívčí ruměnce
jest co nejpřísněji zapovězeno.
Stále jsou ještě
ruměnce zbožím
nedostatkovým?
Kdy přijdou,
přijdou někdy ještě?
V koloniálu zde,
vyuč. obch. František Čáp, p. r. t.
#3210
Jdu potemnělou ulicí.
Potkávám ženu.
Není hezká.
Spíš ošklivá.
Háže po mně kamením.
Schovávám se za blízký roh.
Něco za mnou volá.
Rozumím slovu misogyn.