Drobné drátky splétám.Nemotorné prstystříbrná slunka krouží. Dva paprsky dotkly se. Na nebi jak zázrakem další hvězda září. Tkám galaxie z pout, doteků a něhy. Nedýchám. Láskou se chvěji. Však toužil jsem příliša záchvěv víček mýchmyriády světů rozmetal. Z oblohy hvězd…
Topený vzduchemchycený na háčku. Z dálky slyším,že říkáš mi hlupáčku. Marně se mrskámháček patro mi trhá. To není možnýjsi taková mrcha. Slíbili jsme siv dobrým i ve zlým. Půjdeme spoluobutý s bosým. Zbrocený potempak ráno vstávám. Dvě snítky pelyňkuna polštář…
Jednou zvedneš hlavua podíváš se do slunce. Přivřeš očisnad se i usměješ. Na okamžik uvidíškousek cesty. Možná jenpro dva další kroky. Možná dohlédnešaž na její konec. Na konec lanakteré tě vedlo. Na přítele zakovanéhov železném kruhu. Kruhu bez začátkubez konce.…
Přes náměstíspěchám. Z kašnytrošku víry. Nabrat do dlaní. Než donesu ji k ústům. Mezi prstyproteče. A vsákne se – rovnou do gatí.
Vráskami dlaně plněnésrostlá tělasny spletené. Nehezcí.Shrbení.Milovaní.Milující. Tisíce vyznání.Lány chtění.Řeky ublížení. Potoky odpuštění. Unavení,zaprášení.Jsou. Ke hvězdám jdou.
Zlatou čelenku, můj miláčku,buky vetkly ti do vlasů. V tichém lese potok zpívals námi v dvojhlasu.
Dva listy javoruvítr ze severudo pavilonu vál. Ve zlaté zbroji jezdeckoně své k horám hnal.
Haiku Uprostřed léta,solná věž postavená.Její stín jde dál.
Haiku Ztichlé mořea šedý buřňák jen,loď z dálek vítá.
Příteli, chceš-li,někoho rychle strávit.Nápoj z vratiče a pelyňkunechej spravit. Máš-li však, učedníku,zkazit celý život jeho.Tu hořkost vlej v srdcea ne v tělo.