Očima plnýma smutku a bolesti
hledím na ty budovy.
Jejich kříže ční až kamsi do
Očima plnýma smutku a bolesti
hledím na ty budovy.
Jejich kříže ční až kamsi do
Čaj
Když jsme poprvé usedli
do těchto proutěných křesel,
bylo to dávno, pradávno.
Společný čaj
Peří ve sklenici,
podobalo se bílé orchideji.
Když jsem kýchnul,
kdesi odbily hodiny
a celkem
Skrz prázdné větve
podzimní Měsíc hledí
na dětské hřiště.
֍
Za slunečného dne
v trávě odráží
Podvečer v B.
Světlo lampy
občas padá
i na tři místa najednou.
֍
Novým kiredži
rozsekám
Za nízkého slunce
má i drobný kamínek dlouhý stín.
To jsem tak jednou kdesi byl,
jeden prostě vždycky kdesi je
a mnohdy ani nemusí
Dvě věty
Jen dvě věty, posílám Ti.
K zastavení.
Jinovatka
Dubové lístky
obšité něžným krajkovím.
Že moje milá taky krajky míváš?
To já přece,
Noční kroky lehce
odtékají
kruhem světla
po okraji
v kupičky listí.
Vydělená
Vzácným pigmentem,
nakreslím tři čáry na
tvé nahé tělo.
Lávka přes řeku,
nohy roztahuje
jako ty.
Občas mrkne,
lampa na začátku i konci
má
Bílý záliv
a černí ptáci,
vrhající se do vln,
nízkým letem, proti azuru.
Odlétající,...
... do
Zůstal jsem přes noc,
na jednom místě.
Když probudil jsem se,
vím to jistě,
že
Kam se poděly,
všechny bílé kotníčky slečen?
Kam se schovaly ve trávě?
Hledám sebevíc
a