Baví mě hrát si se slovy. Tak to prostě trochu zkouším ...
#1673

Očima plnýma smutku a bolesti
hledím na ty budovy.
Jejich kříže ční až kamsi do

#1672

Čaj

Když jsme poprvé usedli
do těchto proutěných křesel,
bylo to dávno, pradávno.
Společný čaj

#1671

Peří ve sklenici,
podobalo se bílé orchideji.
Když jsem kýchnul,
kdesi odbily hodiny
a celkem

#1670

Skrz prázdné větve
podzimní Měsíc hledí
na dětské hřiště.

֍

Za slunečného dne
v trávě odráží

#1669


Podvečer v B.

Světlo lampy
občas padá
i na tři místa najednou.

֍

Novým kiredži
rozsekám

#1668

Za nízkého slunce
má i drobný kamínek dlouhý stín.

#1667

To jsem tak jednou kdesi byl,
jeden prostě vždycky kdesi je
a mnohdy ani nemusí

#1666

Dvě věty

Jen dvě věty, posílám Ti.
K zastavení.

#1665

Jinovatka

Dubové lístky
obšité něžným krajkovím.

Že moje milá taky krajky míváš?
To já přece,

#1664

Noční kroky lehce
odtékají
kruhem světla
po okraji
v kupičky listí.

#1663

Vydělená

Vzácným pigmentem,
nakreslím tři čáry na
tvé nahé tělo.

#1662

Lávka přes řeku,
nohy roztahuje
jako ty.

Občas mrkne,
lampa na začátku i konci

#1661

Bílý záliv
a černí ptáci,
vrhající se do vln,
nízkým letem, proti azuru.
Odlétající,...
... do

#1660

Zůstal jsem přes noc,
na jednom místě.
Když probudil jsem se,
vím to jistě,
že

#1659

Kam se poděly,
všechny bílé kotníčky slečen?
Kam se schovaly ve trávě?
Hledám sebevíc
a

Konec blogu. Zpět na začátek?