Baví mě hrát si se slovy. Tak to prostě trochu zkouším ...
#1563

První...

Když moje sukýnka,
barvila se do ruda,
maminko;
já celá strnula.

... mezi...
Den za

#1562

To prostě jeden Bedřich jde
a najednou to je...
...babí léto ve vlasech.

A jak

#1561

Zvuk píšťaly,
dlouhé sedmdesát či osmdesát let,
téměř neznatelně stoupá a zase klesá.

Je těžké

#1560

Stopy ve sněhu se rozcházejí.
- Znamení? -
- Nemyslím -
To jen dva jednonozí,

#1559

Na kůži

Dnes se ochladilo.
Že dech se z toho uží.
Ležíš tu v negližé,

#1558

Procházel jsem ranní loukou
a její tráva
praskala a klesala,
ohýbala se a zase rovnala,

#1557

Můry, letíce ke světlu,
narážely do sebe a hořely
v paprscích silných halogenů.
Poslední myšlenky,

#1556

blíženci nohou
půlnocí rozevřené
stránky obrací
tuší začerněné
obláček vznáší se
očekáváním věcí
příštích

zástava

#1555

Pod dvěma stříbrnými měsíci,
ve smaragdové trávě
pasou se lišky z mědi.

Jen prach je

Dík

Děkuji všem, kteří sem, za mnou, příjdou.
D.

#1554

Trpělivě se probouzí
bílé kopce
tichem omámené
do rána ještě čistšího
než je chřástalí pípnutí.

#1553

Zlaté kruhy v obilí
po všech těch slovech stočených.
Slovech jako bolí, opustit, navždy, čí.

#1552


Ležím v trávě,
kroutím palci u nohou.
Přemýšlím, jak to funguje.

֍

Vůně šeříku
budí mě

#1551

Hodný člověk

Takový hodný člověk,
všechny nás k sobě bral,
zvedal nad hlavu.
Oříšky rozdával.

#1550

Slunovrat

A nic s tím nenaděláš.
Jednou jsou dny delší
a potom zase kratší.

Přehazuješ

Konec blogu. Zpět na začátek?