Předchozí Následující
Filigránky

Drobné drátky splétám.
Nemotorné prsty
stříbrná slunka krouží.

Dva paprsky dotkly se.  
Na nebi jak zázrakem
další hvězda září.

Tkám galaxie z pout,
doteků a něhy.
Nedýchám. Láskou se chvěji.

Však toužil jsem příliš
a záchvěv víček mých
myriády světů rozmetal.

Z oblohy hvězd plné
jen pár záblesků zbývá.
Kde slunce dříve bylo

stříbrná slza dohořívá.