Dnes cesta k plotu
končí už přede dveřmi.
Místo branky stojí
sněžný obr Haardaagen.
#3426
Kam vedly by stopy,
kdyby náhle nekončily?
Kam, v tom marastu,
kam, vedly by? Karle?
#3425
Rozpovídal se.
Zrovna, když jsem odcházel.
Muž na lavičce.
*
Schovej se, sasanko.
Ty nevidíš,
že se vrací zima?
*
Vrcholky smrků si
pohrávají s vločkami.
V šálku čaje topím úzkost.
*
V jiskřivé závěji
lístky čilimníku
jako opály.
#3424
Brzo ráno nasedni do vlaku.
Vyber si místo u okna
a až se vlak rozjede,
na zamženém skle
udělej průhled.
Dívej se na ranní krajinu.
Na první zastávce vystup
a vrať se domů.
Potom jdi do práce jako obvykle.
Do večera každému vyprávěj,
kde jsi byl a
před spaním si dej jízdenku pod polštář.
#3423
Děti se rodí jako cibulky.
Teprve v létě dozrávají,
kysnou a zase odchází.
#3422
Ztěžka se kráčí
když z lehka sníh
mete poutníkovi cestu.
#3421
když spíš,
je tvůj obličej prázdný,
řekl mi
pohlédl jsem se na něj
a jeho tvář byla
šedivá jako rozbité zrcadlo
#3420
Sněží
a hele
ne
po
sy
pá
n
oÓ
o
.ooO Ó.#3419
říkali jsme
slovo Prolog,
oba, jedním hlasem,
ale mysleli jsme, skutečně slovo Epilog
bylo jasné,
že nikdy TO nebude jako dřív,
že nikdy TO nebylo jako dřív,
že noční motýl se
znovu chytí ve knotu hořící lampy
#3418
zmrzlé jezírko
praskání prken v sauně
lapám po dechu
*
O místo na hrob
se dvě babky hádají.
Kdo se to směje?
*
lavička pod sněhem
vzpomínka na jaro
pes chce ven