Sedí u jednoho stolu
jsou a přece nejsou spolu.
Klapou dřevěné lžíce,
vodní mlýnky, převelice.
Spíš nejsou
než že jsou spolu,
tiše sedí
v jednom bolu.
A mlýnky melou
dřevo stolu.
#0442
Pod třešeň
první
spadnul lístek
z podnebí.
Zapotřebí ho není,
není.
#0441
Po oknech stékají
kapky ještě.
Zdá se proti smyslu deště.
Na mokrou zem.
Buď Bůh veleben.
#0440
Střevíčky na jehlách
nesou se ozvěnou
zaženou
smutnou noc.
Moc. Ách.
#0439
Ještě dva sáhy jedlového dřeva
a budem mít kde být,
kde bývat.
Muž a žena.
Na kraji lesa u pramene,
vypijem jej do ztracena.
#0438
Jarní logopedická
Jarní déšť křemen okřesává.
Kam ztratila ses,
Smavá?
Že stružky slzí
ze střech crčí
a syčí říčka dravá.
#0437
Nechte mne být, chátrám.
Celým zjevem podobám se márám.
Dnes si mě splet
i jabloňový květ,
když na madlo mi pad.
Přišel Listopad.
#0436
Zima v pohoří Wu-tang
Severním větrům
se borovice klaní.
Hřbet má až k zemi.
#0435
O Srpku Měsíci
Až teprve nad ránem
stojíš na modré rampě dne.
A obloha bledne a rudě žhne.
Stojíš nad propastí dne
a pes nestěkne.
#0434
Jak se stane,
chtít letět a padat na zem?
Jak blázen se smát a říkat:
"Chtěl jsem letět,
a dopadl jsem na zem."
Jak se stane,
být svatým bláznem?