#0605

Na plovárně

V pravé poledne
schoval se šedivý stín
za paravánem.

#0604

Na pole mlha lehá,
šedá jako vzpomínka.

Maminka na děti volá,
zvonek soumrak zaklinká.

#0602

Loučení

Lehce jsi zavoněla myrhou.
Dávným znamením Smrti.
Ale čí?

#0601

Hnědé jsou borovice,
hnědé až do červena.
Jako když žena je políbena na obě líce
a dotekem tím, cítí se přepadena.

Tak rděl se dnes háj borovic,
když Slunce přede všemi,
milovalo je.
Celé,
až do červena.

#0600

Motory odkudsi zní,
zvony hrnou se nocí.

Až není v moci
slyšet sám sebe.

Natož jak Duše,
malinká, slaboučce tepe.

#0599

Rozpočítávadlo

Heřmánek
A vlčí mák
Jitrocel
A řešetlák.

Jen ten len
Ten už bude
upředen.

#0598

Beránek leží,
jako by se vyhříval,
jen, co krček končí,
krve, barvy máku, val.

Svůj úkol, by jen byl
od jehněte miloval
a přece ho kdosi,
jak zvíře podřezal.

#0597

Za misku hrachu
za kočičí mňoukání
přišlo svítání
na konci noci.

#0596

Každý večer kladeš
hlavu na moje břicho.
Ó, svatá prostoto.
Nedá se vydržet
to noční prohřívaní sleziny
a jater a toho všeho.
Za misku žrádla
tolik oddaných psích očí.