Zlatej limerik
U Rybníčků mejvávali zvyk
říkali mu Zlatej limerik.
Tři stakany vodky, dva panáky rumu.
Kdo je vypil měl místo hlavy pumu.
U Rybníčků mejvávali zvyk, že každej tehdá skládal limerik.
#0866
Páteční
ODPOLEDNE se dostaví!
Kolem odpoledne.
#0865
Výročí J. Palacha
Západ růžoví.
Jako by někde daleko hořelo.
Nebo někde úplně blízko.
#0864
Projdeme se spolu jak dávní přátelé.
Ty mě povedeš
a já půjdu krok za tebou.
Půjdeme sadem
který táta vysázel.
Potom nahoru do strání
až k lesu.
Tady nás zastihne západ slunce.
Takový, co je jen tam.
Teprve pak se pomalu vrátíme.
Zase domů.
#0863
Tak jako boží voda
padá vždycky dolů,
tak jako drobky
z prostřeného stolu,
nevrací se zpět,
nesvine se v poupě
lotosový květ.
Ani nesmaže se slovo
za sto dlouhých vět.
#0862
I když popravdě,
je smutné potkávat víc mladých stromů než starých.
Ty stoleté kořeny mne víc držely v zemi.
S těmi mladými mohu jen létat.
#0861
Sedím pod starou třešní
je mnohem mladší nežli já.
Stejně jako jí i mně
mnoho let již nezbývá.
#0860
J 20,1-9
Dnes ráno, procházel jsem se v sadu.
A tam, pod jabloní, úplně vzadu.
Na kameni muž seděl.
Když ptal jsem se,
suše pověděl –
Není tu.
*
#0859
Ptali se,
proč píšu jen o ránu,
a o lásce a o smilování.
Říkám jim, že louky
i města po kterých chodím
mají dost své vlastní smrti.
Proč jim tedy přidávat další.
#0858
Velikonoce
I. Cesta
Bílou plání
dvou stop lkání.
Na konci cesty
hovno
?
II. Ráno
Ráno,
lehce modré, zlaté.
Pobité hřeby.
Vláčené za koly těžkých vozů.
Umně vpletené do kruhu ostružiní
ještě nedospělého.
III. Zastavení
Když uvážím,
že nechal jsi se přibít místo mě,
je mi nevalně.
IV. Intermezzo
Zatímco se dějí různé divné věci, krátké intermezzo v próze.
Je slunečný den, na zádech si nesu svůj nový kříž Cross 3000. Je to ta nová ergonomická verze co nikde netlačí. Měkčená pěnová hmota s paměťovým efektem. Kvalita, žádná Čína. Barvu, no, vybral bych si míň nápadnou. Aby to vypadalo, že přece jen trpím, ale byl k sehnání jen vzor marshmallow. Jdu, jdeme, tedy jde nás hodně. Síla, nádhera, jak jeden muž. Jdeme a společně skandujeme – My máme cíl, my máme cíl! Cítím, že mi někdo Cross 3000 vzadu přizdvihává. Nemůžu se v davu otočit. Bojím se, že mě chce okrást. Aspoň tedy nahlas zakřičím. Zdá se, že to pomáhá a kříž znovu váží to co má.
Pískám si do kroku svoji oblíbenou – tu ze Života Briana. Znáte ji Bright side of life. Tu, tutu, tutututututu tu.
Jsou právě tři hodiny jeruzalemského času.
Jako by se kdesi poblíž otřásla Země.
Všechny zde uvedené, zdánlivé časově paradoxy vychází z teorie, že teď, teď i teď bylo, je a bude právě teď.
V. Finále
Rozednilo se.
Zdá se,
že to tak bude napořád.
Aleluja.