Narozen –
Tady a teď.
Ale proč –
Tady a teď?
#1156
Život je o loučení.
Proto ještě dnes podetnu borovici, pod kterou jsem si hrával.
A zítra uvidím. Zda-li jsem svobodný tak, jak jsem si léta myslel.
#1155
Navzdory větru
prorostl šípkový keř
skrz plaňkový plot.
#1154
U vodotrysku
Kapičky vody
lámou se v kamení.
Znamení duhy.
Holubi duhoví.
V obloucích
létají.
#1153
Jediný Měsíc se tu směje.
Se rty úzkými jako Ty.
Spíš a já ležím vedle tebe.
Postažené ke stehnům kalhoty.
#1152
V ostrém slunci poledním,
o každé tvojí pize vím.
Však nevím,
co schováváš v poledne, v krátkém slunce stínu,
zda-li pod sukní znamínko máš
nebo na kalhotkách kopretinu.
#1151
Nějak se mi mží oči.
Přitom je to tak dávno, co jsem tě choval v náručí.
Teď. Už to přešlo.
#1150
Asi se přeřekla,
když místo „Chci tě“,
řekla „Mám rýmu“.
#1149
Poutník
Překládej na své cestě
kameny a větve
a pokládej je do škarp podél.
Aby poutník jdoucí za tebou
měl snazší cestu než ty.
#1148
A večer,
až budeš ukřižován
položíš své skutky na dřevo
a řekneš; víc nemám.
Potom se už nikdo nebude ptát.
Dají ti najíst a napít,
zakryjí teplou vlněnou přikrývkou
a do postele donesou hrneček kakaa, které máš tak rád.