Mikve
V mikve chybí
lžička vody.
Mikve
V mikve chybí
lžička vody.
V krajinách neznámých
Tudy tekla stružka.
Potom taky já.
A dál už nikdo.
Zataženo
Prší,
polobotky padají špičkami vpřed
či vzad.
Rozhodně však
podešvemi nahoru
a dolů.
Zase, i když to tak nevypadá,
vysvitne slunce
a bude polobotkojasno.
Habry tak mělce dýchají.
Jako kdyby v nich Měsíc proběhl za Novoluní.
Celé vyděšené
svými lístky třesou
a pořád ještě nemají
té hrůzy dost.
Amarok
Bratříčku, zapadá slunce,
pospíchej domů.
Amarok přichází.
Bratříčku na sněžnicích;
po rudých pláních
Amarok běží.
Bratříčku,
rudá je barva krve.
Amarok loví.
Z putování
Kdysi jsem nemíval rád,
když mi tráva pohladila nohy.
Čím jsem však cíli blíž,
tím vděčnější jsem za každý šrám.
Vždyť i šlehnutí bičem
může být
aktem lásky.
/Nad Doubravníkem/
Toto je sad.
Jabloňový sad.
Ve stráni ukrytý.
Obkroužený keříky bílého a červeného rybízu.
Budiž Hospodinovo jméno pochváleno
na věky věků.
/Borač/
Víte co a já vám něco povím.
To úplně nejkrásnější na putování je, když dojdete a doplazíte se a dokodrcáte se na to nejmenší nádraží s jedinou kolejí, čekáte na vlak a jiřičky, které jsou tak vysoko, že je spíš tušíte než vidíte, kdesi nad vámi začnou hrát džez.
7 synů
(7 Sins)
Superbia – Senafouk
Avaritia – Míškorád
Invidia – Jinýmá
Ira – Všechnotlouk
Luxuries – Občasplác
Gula – Břichopšouk
Acedia – Zmeškalsmrt
7 dcer
(7 dyggðir)
Humilitas – Sivá
Liberalitas – Karmínová
Humanitas – Zlatavá
Patientia – Blankytná
Castitas – Bílá
Frenum – Zelená
Industria – Hnědá
Modrá křídla vlaštovek
zabodená v mracích.
Kdo jsou ti ptáci,
že dohlédnou až v Tebe?
V trávě leží
pavučinka slabá –
zapomenuté protření očí.
Celé potrhané
od kapky rosy.
Po cestě,
těch omrvineček nadrobeno
jak po žmolenkovém koláči.
A dívám se kde co dobrého by k sebrání bylo.
A moc toho není.
Co taky zbude po koláči s meruňkama.