Odkudsi to zavonělo.
Marně vzpomínám,
odkud znám tu vůni.
Tak v prosinci voní lípy v květu?
Těším se, těším na jaro.
#1287
Neboj se, zachytím tě.
Moje paže jsou silné.
Někdy je těžké uvěřit
i jen sám sobě.
#1286
Sama
Josef odešel
a dírou ve střeše
do jeslí prší.
Štědrovečerní
Prázdné místo u stolu
je ještě prázdnější.
#1285
Ve stáji spí,
peřinku ze slámy.
Maličký, požehnaný.
Očička od mámy.
***
V celé nahotě
u jeslí vidět,
že bez srdce
byli bychom ztraceni.
#1284
Po stříbrných hrstech
mezi mraky
sype se Požehnání.
Lidé chodí,
sbírají ho
a staví sněhuláky.
#1283
Osamělou lampu
v osamělém parku
osamělý pes obechcává.
Dva ve zlatočerné tmě.
Na zlatý trávník se zlato skládá.
#1282
Raději nedýchat,
když kruh na vodní hladině,
dohmátne konce Vesmíru
v jediné vteřině.
#1281
Vodní hladina,
když se nikdo nedívá
je nevodorovná.
#1280
Někdy dálka
se lekne
sama sebe.
Když příliš rychle
rozběhne se
do daleka.
#1279
Ruce černé
Ruce bílé
Ruce vrásčité
Ruce hladké
Ruce s pěti prsty
Ruce bez prstů
Ruce vrahů
Ruce lékařů
Ruce osamocené
Ruce bez těla
Ruce
Ruce člověčí
Ruce bez jména