Ještě v poledne
na žábu na Měsíci
svítilo Slunce.

֍

Úplněk je velký
jako hlávka zelí.
Čas sít.

֍

Kamenná zahrada rozkvetla.
Conn McFucius zapálil
vonnou tyčinku.

֍

Pode dveřmi zafouknul vítr.
Zdálo se mi,
že slyším hrát Novosvětskou.

֍

Při západu slunce
rozžala se všechna okna.
Tady to ne!

֍

Mladá pšenice
vytahuje se ke slunci.
Ještě mrzne.

֍

Z komínů stužky kouře,
končí pod prvním mrakem.
Není to daleko.

֍

Do otevřené knihy,
místo záložky,
vkládá se štráfek slunce.

֍

Není kam spěchat.
Na poli hoří máky
tak honím včelu.

Vracím se domů
z oslavy narozenin.
V chladu třu si ruce.

֍

Z brázdy pole
se kouří.
Hle, čerstvá mrva.

֍

Stmívá se.
Pomalu se jednotí
barva silnice i výmolů.

֍

Čtu si Žalmy
a venku prší.
Žal máme oba dva.

֍

Těžký závěs se pohnul.
Za ním
kotě s bábrletem.

Do stínu hrábí
schovává se
kočka.

֍

Poslední rybka z mého talíře
hleděla na Měsíc.
Než přišel kocour.

֍

Hromnice

V nastalém tichu
farář žehná
bílou svíčku.

֍

V zrcadle řeky,
kachny se křídlem dotkly
šedivých mraků.

֍

Spálil jsem tisíc básní.
Když shořely,
nic se nezměnilo.

V zrcadle řeky,
kachny se křídlem dotkly
šedivých mraků.

֍

Z obláčků tuše
ve váze vykvétá  
větvička jasmínu.

֍

Nikdo si nevšimnul,
že žluva přelétla
z větve na větev.

֍

Tulák

Přeskočil plůtek,
když se nikdo nedíval.
Odnesl tykev.

֍

Ani nesněží
a upnuté sukně jsou
kdesi pod kabáty.

Hejno holubů
zakroužilo nad polem,
když vběhl v ně pes.

֍

Větvičky dřínu
na zídce rozehrály
němé divadlo.

֍

Sirka shořela
a konečně spálila
i jiné prsty.

֍

Na mokré listí
lepí se slunce  
ulpívá na střechách.

֍

Kapky deště
na okně vykreslily
drobného ráčka.

Havran ve sněhu
černým zobákem
píše bílé haiku.

֍

Uprostřed léta
vítr nad moře zavál
lampion štěstí.

֍

Dnes je to jinak.
Z pod pat ozývá se
praskání sněhu.

֍

Stopy sýkorek
u prázdného krmítka
zapadly sněhem.

֍

Sluneční paprsek
uklouznul
na umrzlé trávě.