Štítek Zamilovánky

#3391

v tom kruhu tamtam je mi dobřeneviditelné stěny se zvedají vzhůrumísto střechy má ono místoduhu z bronzu tam tě zvu tam budeme

#3389

stín břízy sešerem klonía ty měna plameni tak krutětak krutě ještě se dotkni

#3386

Schováš se naháza srpek Měsíce.Řeknu ti: „Vyjdi!“,odpovíš:„Stydím se“. Tvůj stín všakleží již na lůžku.V duchu se ptám: „Která ty jsi?“ * příliš stísněnaotevíráš seříční jsi slávka v bystřinějá jsem ta bystřinajsem tvým potokemjá tě omývám * umím si představittvá oblá…

#3385

má milávodí měna svém zlatém vlasuna stínu jehoodleskujako medvídka na řetízku mě vodía jána zadníchchytám včerejší úsměv jejído děravého košíku

#3380

jemně kráčíšpo laních stezkáchkdyž se potkášvítr tleskázlatým vlasemomotáš mnezlatým lasemvítr vanekolem krkuty laňza polednelovce lovíšvlas tvůj plane

#3372

uvízla jsemv brzkém ránuv krystalcích ledu v trávěv tisíci očích úsvitníkůzáří ten okamžikjako oči tvoje

#3355

Tak dlouhá noc.Co hvězd je na střeše. Kde Milý jsi,které jsi k potěše?Kde dnes spíš?

#3302

Jehelník každým slovemi když zůstáváš v jiných dimenzíchjsi jako jehla v jehelníku bolíš mě pod kůžipomalými pohyby se zatrhávášpostupuješ krevním řečištěm každým slovemkteré jsem neřekljsi mi blíž

#3296

Tak, jak voní déšť.Takovou tě znám.Jako vůní deště, nekonečný žár.

#3271

Pásithea Dívám se na tebe. Spíš.Z nohou se ti sesunula přikrývka.Pohledem putujiod nahých kolen směrem k palcům.Nohy ozářené Měsícem.Mléčně bílá brázda prochází oknem do pole pšenice.