#3749
Jiné noci se mě Dlouhovláska zeptala:„Spíš?“Nespali jsme pak až do rána.
Jiné noci se mě Dlouhovláska zeptala:„Spíš?“Nespali jsme pak až do rána.
Vzpomínka postav se ráno k oknudívej se až do svačiny ven a mlčzapamatuj si co jsi vidělpotom vezmi papír a perosepiš topapír vlož do obálkya pošli osobě kterou jsi kdysi tajně miloval
Ve spánku mě bezděčně objala.Na chvíli jsem se stal tím mužem.Takovým, jakého si přála vždycky mít.
povídejpovídej jako déšťpovídej jako šeptáníjako ticho povídej tak povídejpovídej něcoprostě mi jenom povídej
Tvoje jméno je Eze Nwanyi. To znamená:Ta, kterou nemohu vystát.Ta, bez které nemohu žít.
moje milá nemiládneska sedí ažna konci přímky hojdá tam nohama
Jednou jsem se zeptal Dlouhovlásky: „Vstoupím-li do tebe, kam mě dovedeš?“ Neodpověděla.
Dlouhovlásce jsem řekl,že nevím čemu věřit.
Jednou uvidím,že Dlouhovláska musí odejít.Myslím, že bude sedět naproti otevřenému oknu.Třeba zkusí ještě zachytit kousek jara, léta, podzimu a zimy a třeba se i usměje.Nakonec pod lopatkami rozloží svoje malá křídlaa odletí.
sedávali jsme spoluna holých paloucíchjídávali jsme spoluz prázdných misek když jsme se měli zvednout a jítzačala jsi do vzduchu psát prstempohlédla jsi na mě a tu jsem vidělže jsme nikdy nebyli opravdu sami jeleni v tvých očích popásali se na kraji smaragdového…