Štítek Zamilovánky

procházíš ranními dveřmita zář kolem tvé hlavyjak vstupuješ do jitrachladný vzduch se tetelí nad pokožkouv košíku kvítky vrbovky

Medoláska chtěla dělat meruňkové knedlíky. Než nachystala těsto, meruňky uletěly.

Dlouhovláska navštěvuje kurz kaligrafie.Po večerech, místo milování, špiní papír. Dlouhovláska se ptala, čím bych chtěl být.Řekl jsem, že papírem. Že bych byl „dotýkaný“.Rozesmála se.

Dlouhovláska si dlouhovyčesávala z vlasůjehlice borovic.Dlouho.

stydím se to nahlas vyslovita přece je to tak přirozené –miluju tě

povedem se za ruce…… tak, jak jsme – po záruce

Včera jsme s Kdysiláskou kouřili dýmku.Když bylo po všem,sypali jsme popel po větru.Vypadal jako šedivý sníh,který padával v Ájéájé.

„Cesta do Paříže,“řekla Dlouhovláska,„je daleko zábavnějšínež do Kadaně.“Potom se její ústa a očirozzářily fialovým světlem.

Na co myslíš,když se stín kostelní věže na protějším břehudotkne čela tvé postele?

házela po mně očimamá miláa já je trpělivě sbíraltuhle a támhlepo nocích začala jeházet však po jinýchjako šedivé oblázkya oninechávali je ležet na kobercícha na rohožkáchroznosili je na ponožkáchmá milá, tolik touhonohá,je bezokánení už mámá milá není má