Štítek Zamilovánky

Tak dlouhá noc.Co hvězd je na střeše. Kde Milý jsi,které jsi k potěše?Kde dnes spíš?

Jehelník každým slovemi když zůstáváš v jiných dimenzíchjsi jako jehla v jehelníku bolíš mě pod kůžipomalými pohyby se zatrhávášpostupuješ krevním řečištěm každým slovemkteré jsem neřekljsi mi blíž

Tak, jak voní déšť.Takovou tě znám.Jako vůní deště, nekonečný žár.

Pásithea Dívám se na tebe. Spíš.Z nohou se ti sesunula přikrývka.Pohledem putujiod nahých kolen směrem k palcům.Nohy ozářené Měsícem.Mléčně bílá brázda prochází oknem do pole pšenice.

Ty a já jsme se houpalina stínu větve javoru Když zapadlo sluncestín prasknul na tři Každý jsme si vzali jedentřetí jsme nechali na hladině zátoky u Tyvíškdetobylojako našedlý obláček kaňky japonské tuše

Řekla pa,     pa, můj smíšku     pa, koudelíku     pa, třísko pod nehtem zalomená     pa, kolečko dřevěný     pa, rohu stolku o který se každý den uhodím     pa, bílý ubrousku  …

nakonec se pohnešzachvěje se ti prst možná stočíš oči k oknujá odcházím do koupelnytebou mokrá po stehnech je po všem (zaplaťpánbůh)vydechnešjako by náznak toho hlubokého vzdechuměl být znamením pro ty ostatní

když otevřu těpřichystán tě čístzavřeš se zlehkadnes prázdná zůstanešmnou prázdný list

Maloval jsem tě barvami vzácnými. Maloval jsem tě perlovou modří. Když barvy došly mi, černou jsem, obtahoval ti srdce do večera.