Štítek Monology

Líbilo by se mi líbilo mnohoKdyby na mým hrobě taky seno bylo.A kdo chtěl bychytal by lelkyv mým náručí. ====== Jestli mne necháš umřít dřív… polož mne k tomu dovnitř osenínad kterým slunce stojí v zenituA komín staré cihelnyprosím tě…

Tak jako boží vodapadá vždycky dolů,tak jako drobkyz prostřeného stolu,nevrací se zpět,nesvine se v poupělotosový květ.Ani nesmaže se slovoza sto dlouhých vět.

I když popravdě,je smutné potkávat víc mladých stromů než starých.Ty stoleté kořeny mne víc držely v zemi.S těmi mladými mohu jen létat.

Sedím pod starou třešníje mnohem mladší nežli já.Stejně jako jí i mněmnoho let již nezbývá.

Velikonoce I. Cesta Bílou plánídvou stop lkání.Na konci cestyhovno? II. Ráno Ráno,lehce modré, zlaté.Pobité hřeby.Vláčené za koly těžkých vozů.Umně vpletené do kruhu ostružiníještě nedospělého. III. Zastavení Když uvážím,že nechal jsi se přibít místo mě,je mi nevalně. IV. Intermezzo Zatímco se…

Dolce Andělské hlasystoupajímezi jednotlivými patrynebeskéhochórů.*Dotýkají setěžkých podnoží trůnu.Umírají.Vracejí se zpět.-Takto se chválí Bůh –*Zdá se,že není nic,co bych mohlpřidat k tomu.Snad, snad se mýlím.

15/4 Dotknout se místa,které dnes už není.Obrysu ptáka,stopy na kamení.

Lodičky Lodičky v chodníčcích plavoujedna za druhou.Plavně.Aněžně,dlouhé to stěžně,oči všech mužů kolíbou.

Stála osamělána kraji kukuřičného pole.Tak osamělájak jen může kukuřice být.

Mám barevný sny.O králích a námořnících.Asi jsem pořád ještě kluk.Trochu snící. Taky o tobě se mi zdá.Že milujem se, kde se dá.V sadu.Na křídle letadla. Potom se probudím.Do dalšího rána.Se šourkem tíhou světa k zemi vytahaným.Odraný. Do pradávna.