Štítek Monology

Jsou různé druhy ticha.V jednom slyšet je jak dýchá. A pak, v druhém zasjen vlastního ticha hlas. Ticho bez ticha.

V té černočerné tměobčas uvidím tvoje oči.Pak se leknu, kdo je tady cizía zase zaraduji,jako bych to byl já sám.Obejmu se kolem ramen.Vím totiž,že jsi dalekoa oči v černočerné tmějsou o tobě můj sen.

Vrabec Jaké to tam bude?Na špičku prstu usedl vrabec a znovu vzlétl.Bez špetky vděčnosti,že mohl na chvilku usednout.Jako by věděl,že svým způsobem jsme si oba rovni.A možná,možná, nakonec ví víc, než já.

Perfect Day   Jak vychází Slunce, tak se rozžínají okna v domech.   Tak je to i večer jen v obráceném pořádku.   Je to tak každý den. Včetně sobot a nedělí.

Tváří v tvář úplňkuvnímámosamělostbytí.

Odkudsi to zavonělo. Marně vzpomínám, odkud znám tu vůni. Tak v prosinci voní lípy v květu? Těším se, těším na jaro.

Neboj se, zachytím tě.Moje paže jsou silné. Někdy je těžké uvěřit i jen sám sobě.

Někdy dálkase leknesama sebe. Když příliš rychle rozběhne sedo daleka.

Platan Za tu dobuco pod ním lehávámmne mnohonásobně přerostl.Jen stojía trpělivě stíní.

Bože, kam podělo se Září,když ohlédnu se zpěta z ohniště se ještě páříslza, kterou tam upustilo,když mladé oči ráno mylo.Kde jsi, kde? Na kolenou prosíce.