2040 Řeka se uklidňuje,po vydatných deštích si bahno sedá ke dnu.Hladina opadá, lidé přicházejí na nábřeží.Snad tentokrát… Voda průzračnía již jsou vidět kameny na dně. Lidé zvědavě nakukují pod hladinu, je ticho, jen voda jemně hrčí. Nad drobnými šedými vlnkami,…
Deníky uplavalya vzpomínka rychle vybledá.Kdo říká – Nezapomenu,ten se jenom dlouze holedbá.
Už jsem ho dlouho neviděl,toho chlápka s psíkem. Sedával na lavičce a chvíli krmil holuby a chvíli jeho. Naposledy mi říkal, když jsme se viděli, že se mu psík kamsi zaběh. A pak už jsem chlápka neviděl.Asi umřel. Jako já.
Ačkoliv se dá na Svět nahlížet tímto způsobem,lze na něj nahlížet i způsobem jiným. To pak záleží,o co přesně jde.
Povislými ňadryomývají hlavy. Povislými údytrubec na jeteli. Tak dávno…… ne nadarmo Venušenebyla mužem. Svět z hlíny rozmočíhned první deště. A didgeridoo ve křovíkdo na něj umí hrát? Já ne.
První… Když moje sukýnka,barvila se do ruda,maminko;já celá strnula. … mezi…Den za dnemschnurozkvétám. … naposled Přestalo to.Jako když vrba opadne.Náhle.Náhle byl konec.Oddychla jsem si. Ano.Už ani nevím kdy.Tak. Tak to bylo.
Na kůži Dnes se ochladilo.Že dech se z toho uží.Ležíš tu v negližé, na leopardí kůži. Pohled, celkem hlína.Chtěl jsem se zeptat,není ti drahá, už trošku zima? Štěně Z výstřihu vykouklajak hravé štěněrůžová podprda.Zdá se, že chtěně.
Slunovrat A nic s tím nenaděláš.Jednou jsou dny delšía potom zase kratší. Přehazuješ tedy písek z hromádky na hromádkua zádumčivá vůně čerstvých drnůje stále silnější.
Duben není nejkrutější měsíc.Máj to je. Když jdeš,a z třešní aleje, smutkem po Zimě vytrhané vlasy.Květen to je. Ano, ten měsíc to jistě je.
Odnaučuji se – lepit žvýkačky na dna hrnečků – okusovat špejle – používat ušní vatové tyčinky – svazovat boty tkaničkami do páru – dávat psovi od stolu – dávat kočce z pod stolu – dávat andulce na stůl – čůrat…