Štítek Monology

Schovám se za oltářa budu čekat, přijde-li. Šum andělských křídel,odbíjení zvonů. Holubi krouží nad věží.

Jsem-li na jednom konci mostu,kde je ten druhý?A přejdu-li, změní se něco?Jen noc nechá všechno v klidua proto – není kam spěchat.

Tma byla,jako když pářea podolek Měsícechycený za věž,padal dolů jako mlha. Štěkali psi,na cigánky,kurníky se třásly hrůzou.Na malém ohníčkukotlík jak chlebová kůrkavoněl i k lesu. Magdaleno.

Chtěl bych chvíli žítprávě tento oka mžik. * Dopis Než ho dopíšu, bude včera.

Do písku zálivunakreslím tvou tvář. Vzpomínat na tebe budunež přijde příliv.

Mrtví básníci Nakonec s nimi stojíšna stejné polici. Pod nápisem – Vše za dvacet.

Divoké kachnya já.Nikdo jiný neslyší,jak mi bušísrdce smutkem.

Jen jemně nevěděl jsem,kam jdu. Všechno ostatní bylo stejné.I hlasy v oknech.

Zachytit takslovo jediné pravdya pak jejza buracení hromůza kácení stromůposlat po větru dál.

Převaluji sena široké posteli.Tak široké posteli. A tak sám.Jen se svým snem.I ten však je kdesi v prdeli.